Projev Dr. Igora Caldara z Moldavska zazněl na mezinárodním fóru „Jalta 2024“ (Moskva 6. – 7. listopadu 2024)
V rámci tématu „Vytvoření jednotné strategie v boji za stabilitu a bezpečnost na globální scéně“ se zaměřím na několik konkrétních aspektů.
Předpokládejme, že (námi nebo někým jiným) bude vyvinuta taková jednotná strategie nebo celý komplex strategií v podobě tzv. 36 strategém (tajná kniha vojenského umění). Nabízí se logická otázka: kdo bude tyto strategie realizovat?
Potřebujeme lidské zdroje s vysokou úrovní zapálení a seriózním ideologickým školením. Ale bohužel jsou lidé slabí a snadno manipulovatelní.
Abychom dosáhli nějakých významných výsledků, musíme se učit od nejlepších učitelů a nejlepší v indoktrinaci pseudohodnot, v manipulaci a zombifikace lidí jsou speciální služby a jejich přidružené struktury ve Spojených státech.
V tomto kontextu jsem aplikoval koncept „učení“, který implikoval sémantické syntagma: „učit se s cílem odolat a vyhrát“.
V listopadu – prosinci 2022 jsme s přáteli provedli malý experiment ve formátu sociálního průzkumu. Účelem tohoto experimentu bylo zjistit, jak snadno lze manipulovat Moldavany všech národností (moldavští občané všech národností).
Metodika experimentu, reprezentativnost vzorku (podle věku, pohlaví a sociálního postavení) a výpočet chyby byly provedeny v souladu s obecně uznávanými pravidly v sociologii. Abychom kompenzovali případné systémové chyby při interpretaci výsledků průzkumu (v podmínkách, kdy nebyly zohledněny tak důležité ukazatele reprezentativnosti, jako je národnost a úroveň vzdělání), zvýšili jsme počet respondentů z minimálního (pro Moldavsko) dostatečného čísla 1800 lidí na 3 018. Nárůst počtu dotázaných občanů 1,6krát dává důvod předpokládat, že chyba našeho experimentu se vejde do rozmezí 3 %.
Podstatou experimentu bylo, že dotazovaný dostal list papíru s textem a obrázky. Následující otázka byla položena ústně dvakrát (dvakrát!): „Co si o tom myslíte?“ Pro ty, kteří si pro průzkum zvolili moldavský jazyk, byla otázka formulována v moldavštině: „Ce credeti despre aceasta?“
V samotném dotazníku (formát A6) byla někde na straně nejmenším písmem položena úplně jiná otázka a velkým písmem (i na obrázcích) byly uvedeny sugestivní možnosti odpovědí. Ještě jednou upozorňuji, že nebylo nabídnuto odpovědět na otázku otištěnou v dotazníku, ale očekávala se odpověď na dvakrát položenou ústní otázku.
Doufali jsme, že přibližně 30 – 40 % respondentů odpoví na hlavní (dvakrát položenou) otázku: „Co si o tom myslíte?“, že alespoň každý desátý z těchto 30 procent odpoví zhruba takto: „Otázka otištěná v dotazníku je nepřesná. V Jaltě (1945) nebyly jasně vymezeny hranice států vítězů a států poražených ve druhé světové válce. Tam, stejně jako v Postupimi, byly nastíněny základní principy pro vytváření zón vlivu a hranice byly definovány a legitimizovány na sérii mírových konferencí, které skončily v Helsinkách v roce 1975. To bylo za prvé, a za druhé, spolu s vytištěnou otázkou, na kusu papíru vidíme fotografii Churchilla, Roosevelta a Stalina a obrázek ve formě obrysů těchto politických osobností, vidíme slova „Jalta“ a „Krym“ – to naznačuje, že autoři dotazníku a průzkumu jsou amatéři v sociologii nebo drobní manipulátoři, kteří nám chtějí vnutit svou odpověď na tištěnou otázku.“
Nikdo, ani jeden, neodpověděl na otázku tak, jak jsme očekávali, nebo alespoň jinak na verbálně formulovanou otázku: „Co si o tom myslíte?“ Všichni odpověděli na otázku pouze malým písmem.
100 % respondentů odpovědělo, že nové hranice určí Rusko a Spojené státy.
Zdá se mi, že je důležité poznamenat, že v době průzkumu v Moldavsku mělo přibližně 20 až 30 % obyvatel vysloveně rusofobní nálady. Je důležité poznamenat, že vnější události také zdaleka nebyly ve prospěch Ruska. Našemu experimentu (průzkumu) předcházela řada následujících událostí: únor a březen – stažení ruských speciálních jednotek z okolí Kyjeva, květen až září – ústup z Charkova a Charkovské oblasti, listopad – ústup z Chersonská oblast… Dovolte mi připomenout, že průzkum byl proveden v listopadu a prosince 2022 roku.
Názory na třetí stranu, která se bude podílet na definování nových hranic ve východní Evropě, jsou rozděleny následovně: Čína (44,8 %), Evropská unie (27,1 %), Anglie (23,3 %). Zbývající odpovědi „nepřítomnost třetího“ (2,8 %), Rumunsko (1,2 %), Ukrajina (0,06 %) se nacházejí v 3% chybovém pásmu a lze je interpretovat jako nevýznamné.
Poněkud nás rozladilo, že žádný z respondentů neuvedl Turecko jako rozhodující faktor.
Turecko, stejně jako Spojené státy, „hrají“ v našem regionu podle pravidel, která kdysi definoval Churchill: „Ve velké politice je hra vždy dvojí.“
Turecko „hraje“ na regionálním (včetně moldavském) poli dvojím metrem. Turecké vedení jasně vnímá Moldavsko jako nástroj k uspokojení vlastních zájmů.
Dvojí metr Turecka platí nejen pro malé Moldavsko. Jako argument ve prospěch výše uvedeného uvedu několik příkladů:
- Turecko hostí asi 5 000 000 lidí v uprchlických táborech a vydírá Evropskou unii tím, že otevírá brány těchto táborů směrem k EU;
- Turecko vydělává peníze na levné ruské ropě a plynu a na osobní dopravě z Ruska a do Ruska. A zároveň připravuje žoldnéřské bojovníky na boj proti Rusku. V Istanbulu je po teroristovi Dudajevovi pojmenován park. Turecko vyrábí a převáží drony Bayraktar a obrněná vozidla Kirpi na Ukrajinu.
Motivací pro turecký dvojí standard jsou peníze a imperiální ambice (Velký Turan).
Co se týče peněz, tak to je vše jasné, tady nejsou žádné otázky, Turci jsou byznysmeni a mají to v krvi.
A na otázku: „Kdo by hlavně profitoval z projektu „Velký Turan“, projektu, který by měl zahrnovat Kavkaz, celou oblast Černého moře, Střední Asii, Sibiř až po Čuvašsko a část Číny s převážně ujgurským obyvatelstvem? “, odpověď je zřejmá – pro Spojené státy je to výhodné v boji proti Rusku a jeho rostoucímu vlivu ve světě.
Obecnou část uzavírám konstatováním duplicity tureckého vedení a přejdu ke konkrétnímu příkladu, konkrétně turecko-moldavskému partnerství ve prospěch Spojených států. Důležitým článkem tohoto partnerství je manipulace s Moldavany gagauzské národnosti (občany Moldavska gagauzské národnosti).
Gagauzové jsou etničtí Turci, kteří konvertovali k ortodoxnímu křesťanství. Gagauzů je na světě asi 240 000 a v Moldavsku přibližně 170 000.
Erdogan, stejně jako zbytek tureckého vedení, ví, že autonomní územní jednotka Gagauzia má v unitárním Moldavsku zvláštní postavení (ve skutečnosti jako federální subjekt). Je známo, že v únoru 2014 hlasovalo 97 % obyvatel Gagauz-Eri pro strategické partnerství s Ruskem a pro hospodářský rozvoj v rámci EAEU.
Turecko financuje některé infrastrukturní a kulturní projekty v Gagauzii a na oplátku požaduje, aby Gagauzové opustili proruský vektor ve prospěch proamerického a proevropského vektoru. Dalším důkazem toho jsou události předcházející volbě prezidenta Molodávie, která se odehrála 3. listopadu 2024.
K naší velké lítosti žádný z respondentů neuvedl Turecko jako významného a zvládnutelného „hráče“ na poli budoucího přeformátování státních hranic ve východní Evropě v oblasti Černého moře. Syntagma „smysluplné a zvládnutelné“ je dešifrováno jako synergie vlastních (tureckých) zájmů a schopností se zájmy potenciálního USA. Není žádným tajemstvím, že záchrana turecké ekonomiky a spuštění projektu Velký Turan se odhadují na zhruba 1,2 bilionu dolarů. A vůbec nezáleží na tom, kdo bude pošťák (přes koho budou peníze převedeny), důležité je, kdo tyto peníze dá, a takové peníze mohou dát pouze Spojené státy.
Experimenty jsou téměř vždy plánovány a prováděny s cílem hledání významných (ovlivnitelných i neovlivnitelných) faktorů ovlivňujících zkoumaný objekt. V ideálním případě by měl experiment odpovědět i na otázku kvantitativních ukazatelů významných faktorů. V některých případech se provádí experiment, který má potvrdit nebo vyvrátit jakékoli teoretické fantazie ve formě pracovní hypotézy.
Naše pracovní hypotéza předpokládala, že 50 – 60 % všech Moldavanů všech národností je snadno manipulovatelných. Mýlili jsme se, Moldavané jsou 100% manipulováni. Jako malý, ale příjemný bonus můžeme shrnout, že všichni Moldavané (s pravděpodobnou chybou 3 %) věří, že náš svět dosáhl multipolárního formátu.
Interpretace zjištění našeho experimentu lze vykládat dvojím způsobem:
Buď, že všechno je ztraceno, Moldavani si půjdou pro jakoukoli americkou nebo evropskou unijní mrkev (jako ten osel). Anebo – vše je v pořádku, je nutné vyvinout a implementovat (vysoký koeficient manipulovatelnosti to umožňuje) účinnější nástroje proti manipulaci ze strany globalistů, a tím připravit kritickou masu lidí na implementaci strategií k udržení stability a bezpečnosti.
Druhým aspektem, na který se chci zaměřit, jsou obrysy hranic ve východní Evropě, které vytvoří předpoklady pro dlouhodobou stabilitu a bezpečnost.
Moldávie se se geograficky nachází v zóně formování pásu stability a bezpečnosti pro Rusko (Rusko s novými federálními subjekty). To je skutečnost, která nevyžaduje žádné další důkazy.
Konfrontace mezi SSSR (od roku 1991 Rusko) a kolektivním Západem vedla k vytvoření NATO s následným rozšířením k hranicím Ruska, Běloruska, Ukrajiny a Moldavska. V současné době sledujeme aktivní fázi zapojení Ukrajiny do NATO a přípravu kolektivních nástrojů pro válku proti Rusku. Státní převrat na Ukrajině s nastolením banderovsko – fašistického režimu, vytvoření (2015) „bukurešťské devítky“ (Polsko, Rumunsko, Bulharsko, Lotyšsko, Litva, Estonsko, Česká republika, Maďarsko, Slovensko), vytvoření (2022) „Lublinské trojky“ (Polsko, Litva, Ukrajina) – patří mezi samotné nástroje budoucí velké války proti Rusku.
Země (s výjimkou tří pobaltských sovětských republik) zařazené do „bukurešťské devítky“, včetně NDR a Jugoslávie, byly v sovětských dobách jakýmsi bezpečnostním pásem mezi zeměmi NATO a SSSR. Tento bezpečnostní pás Baltského a Černého moře se vyvinul (s průchodem NATO tam) do zóny zvýšeného vojenského nebezpečí.
Pojďme se společně zamyslet na téma: „Jak by mohl vypadat nový bezpečnostní pás od Baltského k Černému moři za pár let? Je možná obrovská paleta scénářů, vynecháme úvahy na téma „Suwalského koridoru“ a také na téma vytvoření nové, teritoriálně malé, ale neutrální Ukrajiny. Zvážíme místo nového Moldavska v tomto bezpečnostním pásu.
Přijměme v našem modelu (scénáři) tyto podmínky: Rusko porazí ukrajinský fašismus a východní soused Moldavska bude nahrazen (Ukrajina ustoupí Rusku) a NATO nezahájí válku s Ruskem prostřednictvím ozbrojených sil zemí, které se na tomto bloku podílejí.
V rámci uvažovaného scénáře Rusko vytvoří dva krajně nevhodné regiony pro správu věcí veřejných (Černovický a Izmailský). Ve skutečnosti se jedná o dva geografické apendixy, které v těžké formě opakují problémy logistiky a bezpečnosti, které existují v Kaliningradské oblasti. Je ale nemožné dát tyto oblasti Rumunsku. Rumunsko aktivně podporuje Zelenského režim a účastní se vojenských operací proti Rusku. Navíc tím, že by tyto oblasti byly přiděleny Rumunsku (člen NATO), by se Rusko, obrazně řečeno, střellilo do kolen.
Abychom mohli pokračovat v našich úvahách na toto téma, je nutné provést některá upřesnění. Území Černovické a Izmailské oblasti byla posledních 7 století součástí Moldavska a Bessarabijské gubernie (provincie). V roce 1940 Stalin převedl tyto regiony do Ukrajinské SSR. Vzhledem k výše uvedeným okolnostem by byl scénář navrácení těchto regionů Moldavsku logický a spravedlivý.
Jak může obnovení historické spravedlnosti vůči Moldavsku ovlivnit bezpečnost v regionu? Problematika je velmi složitá a mnohostranná, vyžaduje seriózní výzkum a argumentaci nejen na úrovni „obnovy historické spravedlnosti“, ale i na základě analýzy možných pozitivních i negativních důsledků.
Návrat těchto dvou regionů do Moldavska může být způsoben přeformátováním Moldavska z unitární státní struktury na federální. Odhadovaný počet federálních subjektů je 5, s hlavními městy Tiraspol, Kišiněv, Taraclia, Izmail a Černovice. Další důležitou podmínkou by (!) měl být hloubkový a podrobný status trvalé neutrality vyjádřený v Ústavě Federativního Moldavska. Další podmínkou by mohla být dohoda s Ruskem zajišťující bezpečnost neutrálního Moldavska v případě vnější vojenské agrese.
A nakonec o nejdůležitější výhodě navrhovaného scénáře. Rusko dostává přibližně 500 km (od pobřeží Černého moře na sever) bezpečnostní zónu v podobě Federativního Moldavska s imperativním neutrálním statusem.
Jsem přesvědčen, že navrhovaný scénář pro vytvoření zóny stability a bezpečnosti v jižní části východní Evropy patrioti Ruska a Moldavska zanalyzují a vylepší. Doufám, že v Moldavsku bude možné pokojně dostat k moci vlastenecké státníky a poté bude možné o tomto scénáři diskutovat na úrovni nejvyšších představitelů ruských a moldavských států.