Satanský převrat na Rusi (v Rusku)

Nejúčinnějším způsobem, jak nám vládnout, je nahradit vládce. Nikdy jsem si nemyslel, že budu muset psát na toto téma, a tak jsem se ani nesnažil zvlášť si pamatovat všechny zdroje informací, na které jsem jako sběratel vzácných knih narazil. Jak ukazují mé zkušenosti, záliba ve vzácných knihách není zdaleka bezpečná; moje knihovna byla čtyřikrát vykradena. Po čtvrté jsem už knihy neschovával a snažil jsem se lépe si zapamatovat, co jsem mohl číst.

SATANSKÝ PŘEVRAT NA RUSI (V RUSKU) - 1. část
Car Petr l. veliký (Lžipetr, Petr-Samozvanec)

Autor: Vladimir Šemšuk

Nejúčinnějším způsobem, jak nám vládnout, je nahradit vládce.
Nikdy jsem si nemyslel, že budu muset psát na toto téma, a tak jsem se ani nesnažil
zvlášť si pamatovat všechny zdroje informací, na které jsem jako sběratel vzácných
knih narazil. Jak ukazují mé zkušenosti, záliba ve vzácných knihách není zdaleka
bezpečná; moje knihovna byla čtyřikrát vykradena. Po čtvrté jsem už knihy
neschovával a snažil jsem se lépe si zapamatovat, co jsem mohl číst.
Při setkáních s lidmi starého pravoslaví, od nichž bylo možné se něco dozvědět, a při
pronikání do zvláštních skladišť pod různými záminkami jsem získával stále nové a
nové důkazy o satanské revoluci páchané v Rusku. Dovolím si zde vyložit podstatu
bez většího odkazu na prameny, protože jmenovat knihy znamená podepsat
rozsudek o jejich zmizení.
Zmíním se pouze o jednom autorovi - D. S. Merežkovském.
Ve svém díle Antikrist si všiml naprosté změny vzhledu, charakteru a psychiky cara
Petra I. po jeho návratu z "německých zemí", kam odjel na čtrnáct dní a vrátil se po
dvou letech. Ruské poselstvo, které cara doprovázelo, mělo 20 členů a vedl ho A. D.
Menšikov. Po jeho návratu do Ruska tvořili toto poselstvo pouze Holanďané (včetně
nechvalně proslulého Leforta), a ze starého personálu zůstal pouze Menšikov.
Toto "poselstvo" přivezlo zcela jiného cara, který mluvil málo rusky a nepoznával své
známé a příbuzné, což okamžitě prozradilo záměnu: To přimělo carevnu Sofii, sestru
skutečného cara Petra I., aby proti podvodníkovi postavila jednotky střelců.
Jak známo, tzv. povstání střelců bylo krutě potlačeno, Sofie byla oběšena u Spasské
brány v Kremlu, manželka Petra Velikého byla vypovězena do kláštera, kam se nikdy
nedostala, a on povolal své vlastní z Holandska.
"Jeho" bratr Ivan V. a "jeho" malé děti Alexandr, Natálie a Laurentius byli ihned
usmrceni Lžipetrem, ačkoli oficiální verze hovoří jinak. Svého nejmladšího syna
Alexeje nechal popravit, jakmile se tento pokusil osvobodit svého skutečného otce z
Bastily.
Petr Podvodník provedl takovou proměnu Ruska, že se to projevuje dodnes. Začal se
chovat jako obyčejný dobyvatel:
- rozbil ruskou samosprávu - "zemstvo" - a nahradil ji byrokratickým aparátem
cizinců, kteří do Ruska přivezli krádeže, zhýralost a opilství a intenzivně je zde
pěstovali;
- odevzdal rolníky šlechtě a udělal z nich otroky (aby se vybělil obraz podvodníka, je
tato "událost" přičítána Ivanu IV.);
- rozdrtil kupeckou třídu a začal do ní implantovat průmyslníky, což vedlo ke zničení
dřívější univerzality lidu;
- rozdrtil duchovenstvo, nositele ruské kultury, a zničil pravoslaví, čímž ho přiblížil
katolicismu, což nevyhnutelně vedlo ke vzniku ateismu;
- zavedl kouření, alkohol a kávu;
- zničil staroruský kalendář a omladil naši civilizaci o 5503 let;
- nařídil odvézt všechny ruské kroniky do Petrohradu a poté je stejně jako Filaret
nechal spálit. Pozval německé "profesory"; aby napsali úplně jiné ruské dějiny;
- pod záminkou boje proti staré víře zničil všechny starší lidi, kteří žili více než tři sta
let;
- zakázal pěstovat amarant a jíst amarantový chléb, který byl hlavní potravinou
ruského lidu, čímž zničil dlouhověkost na Zemi, která v té době v Rusku ještě zůstala;

- zrušil přirozené míry: sažen, prst, loket, verst, které se vyskytovaly v oděvu, nádobí
a architektuře, a ustálil je podle západního vzoru. To vedlo ke zničení staroruské
architektury a umění a k zániku krásy každodenního života. V důsledku toho lidé
přestali být krásní, protože z jejich staveb zmizely božské a vitální proporce;
- nahradil ruský titulární systém evropským, čímž z rolníků udělal třídu. Třebaže
"rolník" (krestjanin) je titul, vyšší než titul král, o čemž existuje více než jedno
svědectví;
- Zničil ruské písmo, které se skládalo ze 151 znaků, a zavedl 43 znaků Cyrila a
Metoděje;
- odzbrojil ruskou armádu, vymýtil střelce jako kastu s jejich magickými schopnostmi
a kouzelnými zbraněmi a zavedl primitivní střelné a bodné zbraně po evropském
způsobu, když převlékl armádu nejprve do francouzské a pak do německé uniformy,
ačkoli ruská vojenská uniforma byla sama o sobě zbraní. Novým plukům se lidově
říkalo "potěšné" (pro potěšení, pro zábavu).
Jeho hlavním zločinem však bylo zničení ruského vzdělání.

(pokračování)

Do češtiny přeložila Ivanka Marešová

1. část

https://www.facebook.com/ivanka.maresova.79/posts/pfbid0UAnVLnHpfFWa364cGv
NontfLCegWQsNvfZ3pEZuujLzqfrAFyLtQSg8RHEpMybEEl

2. část

https://www.facebook.com/ivanka.maresova.79/posts/pfbid0hHWJY1uTHDSo1
AZB8KkrunY9LEcLZ7WhKbtF36sYrP479VWWB3MSqRKiG5CqSrdSl

3. část

https://www.facebook.com/ivanka.maresova.79/posts/pfbid02DSBKSNMtAwTzi

24ufqKQ3zj2vUMjR4AY9kNgV4hSUcDfv31U6ox1qHPycS6saNhPl

Celý článek v ruštině zde:
https://www.facebook.com/groups/2337093746540437/posts/3183841871865616/

A také zde:

Сатанинский переворот в России
https://slawa.su/.../2508-sataninskij-perevorot-v-rossii...
#Petr #Lžipetr #samozvanec

SATANSKÝ PŘEVRAT NA RUSI (V RUSKU) - 2. část
Autor: Vladimir Šemšuk

Petrovým (Lžipetrovým) hlavním zločinem však bylo zničení ruského vzdělání (obraz + tvar v
prostoru), jehož podstata spočívala ve vytvoření tří jemnohmotných těl člověka, která člověk
nedostává při narození; a pokud je nevytvoří, vědomí nebude spojeno s vědomím minulých
životů. V ruských vzdělávacích institucích byl člověk vychováván jako univerzalista, který umí
všechno sám, počínaje láptěmi (střevíce z lýka) a konče kosmickou lodí; Petr však zavedl
specializaci, která učinila člověka závislým na ostatních.
Před Petrem-samozvancem na Rusi nevěděli, co je víno. On nařídil vyvalit na náměstí sudy
s vínem, které měšťané zdarma vypili. To se dělo proto, aby se vymazala vzpomínka na
minulý život.

V Petrově době pokračovalo pronásledování narozených dětí, které si pamatovaly svůj
minulý život a uměly mluvit.
Jejich pronásledování začalo již za Jana IV. Hromadné vyhlazování kojenců s pamětí
minulých životů uvrhlo kletbu na všechny inkarnace takových dětí. Není náhodou, že když se
dnes narodí mluvící dítě, nepřežije více než dvě hodiny (ale stále existují vzácné výjimky).
Po všech těchto činech neměli sami útočníci dlouho jazyk na to, aby Petra nazývali velkým.
Teprve v 19. století, kdy už byly hrůzy Petra Velikého zapomenuty, se objevila verze Petra
Inovátora, který pro Rusko udělal tolik dobrého, že dokonce přivezl z Evropy brambory a
rajčata, údajně dovezené z Ameriky. Lilkovité rostliny (brambory, rajčata) byly v Evropě
široce rozšířeny již před Petrem. Jejich endemickou a velmi starou přítomnost na tomto
kontinentu potvrzuje jejich velká druhová rozmanitost, která se vyvíjela více než tisíc let.
Naopak je známo, že právě v Petrově době byla zahájena kampaň proti čarování,
čarodějnictví (koldovstvo), jinými slovy proti kultuře jídla (dnes se slovo "čarodějnictví"
používá v silně negativním smyslu). Před Petrem existovalo 108 druhů ořechů, 108 druhů
zeleniny, 108 druhů ovoce, 108 druhů bobulí, 108 druhů jahod, 108 druhů obilovin, 108
druhů koření a 108 druhů ovoce*, což odpovídalo 108 ruským bohům.
Po Petrovi zůstaly jednotky posvátných druhů používaných k jídlu, o čemž se lze přesvědčit
na vlastní oči. V Evropě se tak stalo ještě dříve. Zejména obiloviny, ovoce a hlíznaté rostliny
byly ničeny, protože byly spojovány s lidskou reinkarnací.
Jediné, co Petr-Samozvanec povolil, bylo pěstování brambor. Brambory, stejně jako tabák(!),
patří do čeledi Solanaceae (lilkovité). Jejich nať, očka a zelené brambory jsou jedovaté
(zelené brambory obsahují velmi silné jedy, solaniny, které jsou nebezpečné zejména pro
zdraví dětí). A dále batáty a topinambury, které se dnes málo používají jako potravina.
Zničení posvátných rostlin, konzumovaných v určitém období, vedlo ke ztrátě komplexních
božských reakcí organismu (vzpomeňte si na ruské přísloví "každá zelenina má svůj čas").
Smíšená strava navíc způsobila hnilobu v těle a lidé nyní místo vůně vydávají zápach.
Rostlinné adaptogeny téměř vymizely, zůstaly pouze ty se slabým účinkem: "kořen života",
klanopraška čínská (лимонник), заманиха - lat. asi Oplopanax, zlatý kořen. Pomáhaly lidem
přizpůsobit se obtížným podmínkám a udržovaly je mladé a zdravé. Vůbec se nezachovaly
metamorfující rostliny, které podporují různé metamorfózy organismu a vzhledu; asi před 20
lety se v tibetských horách vyskytovala "posvátná větvička", a i ta dnes zmizela.
Kampaň za ochuzení našeho jídelníčku pokračuje i dnes, kalega (tuřín) a čirok téměř
vymizely, pěstování máku je zakázáno.
Z mnoha posvátných plodů nám zbyly jen názvy, které se dnes vydávají za synonyma
známých plodů. Například: gruhwa, kaliva, buhma, landuška, (грухва, калива, бухма,
ландушка), které jsou vydávány za tuřín, nebo armud, kvit, pygva, gutei, gun (армуд, квит,
пигва, гутей, гунь) - zmizelé dary, které jsou vydávány za kdoule.
Kukish a dulja v 19. století označovaly hrušku, ačkoli šlo o zcela odlišné dary. Dnes se těmito
slovy nazývá figa (mimochodem také dar). Pěst s vloženým palcem, dříve používaná jako
symbol mudry srdce, se dnes používá jako negativní symbol.
Dulju, figu a kukiš přestali pěstovat, protože u Chazarů a Varjagů to byly posvátné rostliny.
Až v poslední době prosku (проску) začali nazývat "proso", jačňovku (ячнёвку) "ječmen", a
obiloviny proska a jačňovka navždy zmizely z lidského pěstování.

(pokračování)
Do češtiny přeložila Ivanka Marešová

SATANSKÝ PŘEVRAT NA RUSI (V RUSKU) - 1. část
https://www.facebook.com/ivanka.maresova.79/posts/pfbid02Y8XRsRV47Z6MMzGkx1a
wCmP31bN55gHAFZknpJFond1iz9hjgcKtsYq8kQzzjjQrl

2. část
https://www.facebook.com/ivanka.maresova.79/posts/pfbid0hHWJY1uTHDSo1AZB8Kk
runY9LEcLZ7WhKbtF36sYrP479VWWB3MSqRKiG5CqSrdSl

3. část
https://www.facebook.com/ivanka.maresova.79/posts/pfbid02DSBKSNMtAwTzi24ufqK
Q3zj2vUMjR4AY9kNgV4hSUcDfv31U6ox1qHPycS6saNhPl

#Petr #Lžipetr #samozvanec

SATANSKÝ PŘEVRAT NA RUSI - 3. část
Autor: Vladimir Šemšuk

A co se stalo se skutečným carem Petrem l. velikým?
Byl zajat jezuity a uvězněn ve švédské pevnosti. Podařilo se mu předat dopis pro
švédského krále Karla XII., který ho zachránil ze zajetí.
Společně zorganizovali tažení proti podvodníkovi, ale celé jezuitské zednářské bratrstvo
Evropy, povolané do akce, spolu s ruskými vojáky (jejichž příbuzní byli vzati jako rukojmí
pro případ, že by vojáci chtěli přejít na Karlovu stranu), zvítězilo v bitvě u Poltavy.
Skutečný ruský car Petr I. byl opět zajat a uvězněn mimo Rusko - v Bastile - kde později
zemřel. Na tvář mu byla nasazena železná maska, která vyvolala rozruch ve Francii i v
Evropě. Švédský král Karel XII. uprchl do Turecka, odkud se znovu pokusil zorganizovat
tažení proti podvodníkovi.
Zdálo by se, že zabít skutečného Petra by nebyl žádný problém. Bez živého cara za
mřížemi by se však neodehrála ani rusko-švédská, ani rusko-turecká válka, z nichž se
vyklubaly občanské války, které vedly ke vzniku dvou nových států: Turecka a Švédska,
a pak ještě několika.
Skutečné intriky však nespočívaly jen ve vytváření nových států. V 18. století celé Rusko
vědělo a říkalo, že Petr Veliký není skutečný car, ale podvodník.
A na tomto pozadí "velcí ruští historici", kteří přišli z německých států: Miller, Beyer,
Schloezer a Kuhn, zcela překroutili dějiny Rusi (Ruska). Již nebylo těžké prohlásit
všechny cary Dmitrie za falešné Dmitrije (Lžidimitrije) a samozvance, kteří neměli právo
na trůn, a koho se nepodařilo pomluvit, těm změnili carské příjmení na - Rjurik.
Geniálním výtvorem satanismu je římské právo, vložené do základů ústav moderních
států. Je vytvořeno v rozporu se všemi starobylými kánony a představami o společnosti
založené na samosprávě (samo-děržaví).

Poprvé byla soudní moc přenesena z rukou žreců (mudrců) do rukou lidí bez duchovní
hodnosti, tj. moc nejlepších byla nahrazena mocí kohokoli.
Římské právo je nám předkládáno jako "koruna" lidských úspěchů, ve skutečnosti je
však vrcholem nepořádku a nezodpovědnosti. Zákony státu podle římského práva jsou
založeny na zákazech a trestech, tedy na negativních emocích, které, jak víte, mohou
být pouze destruktivní. To vede k obecnému nezájmu o prosazování zákonů a k opozici
úředníků vůči lidem. I v cirkuse je práce se zvířaty založena nejen na klacku, ale i na
mrkvi, ale člověk na naší planetě je dobyvateli hodnocen níže než zvířata.
Na rozdíl od římského práva nebyl ruský stát postaven na prohibičních zákonech, ale na
svědomí svých občanů, které udržuje rovnováhu mezi povzbuzováním a zakazováním.
Nezapomeňte, že byzantský historik Prokopius z Cesareje o Slovanech napsal:
"Všechny zákony měli v hlavě. Vztahy ve starověké společnosti se řídily principy konu, z
čehož se k nám dostala slova "kanon" (starověké - konon), "ispokon", "pokon" (tj. po
konu).
Člověk se řídil zásadami konu, vyvaroval se chyb, a mohl se znovu vtělit do tohoto
života. Princip je vždy vyšší než zákon, protože obsahuje více možností než zákon,
stejně jako věta obsahuje více informací než jedno slovo. Samotné slovo "zákon"
znamená "mimo konu", "za hranicemi konu". Pokud společnost žije spíše podle zásad
konu, než podle zákona, je to životně důležitější. Přikázání obsahují více než kon a
proto jsou mu nadřazena, stejně jako příběh obsahuje více než věta. Přikázání mohou
zlepšit lidskou organizaci a myšlení, což může zlepšit principy konu.
Jak napsal pozoruhodný ruský myslitel I. L. Solonevič, který na vlastní kůži poznal
půvaby západní demokracie, vedle dlouholeté ruské monarchie, založené na lidovém
zastupitelstvu (zemstvu), kupcích a duchovních (v předpotopní éře), byly vynalezeny
demokracie a diktatura, které se vzájemně vystřídaly za 20-30 let.
Nechme ho však mluvit za sebe: "Profesor Whipper nemá tak docela pravdu, když píše,
že moderní humanitní vědy jsou jen "teologická scholastika a nic jiného"; je to něco
mnohem horšího: je to podvod. Je to celá sbírka klamných cestovatelských nápověd,
které nás lákají do masových hrobů hladomoru a poprav, tyfu a války, vnitřní zkázy a
vnější porážky. "Věda" Diderota, Rousseaua, D'A-Lamberta a dalších již ukončila svůj
cyklus: byl hladomor, byl teror, byly války, byla vnější porážka Francie v roce 1814, v
roce 1871, v roce 1940.
Věda Hegela, Mommsena, Nietzscheho a Rosenberga také dokončila svůj cyklus: byl
teror, byly války, byl hladomor a byla porážka v letech 1918 a 1945. Věda
Černyševského, Lavrovského, Michajlovského, Miljukova a Lenina ještě neprošla celým
cyklem: byl hladomor, byl teror, byla válka, vnitřní i vnější, ale přijde rozvrat:
nevyhnutelný a neodvratný, další platba za slovíčkaření dvou set let, za bažinná světla,
rozsvícená našimi vládci myšlení nad prohnilými místy skutečné historické bažiny."
Ne vždy filozofové uvedení Solonevičem sami přišli s myšlenkami, které by mohly zničit
společnost: často k nim byli vyzváni.
Autor: Владимир Шемшук (Vladimír Šemšuk)
Do češtiny přeložila Ivanka Marešová

SATANSKÝ PŘEVRAT NA RUSI (V RUSKU)

1. část
https://www.facebook.com/ivanka.maresova.79/posts/pfbid02Y8XRsRV47Z6MMzG
kx1awCmP31bN55gHAFZknpJFond1iz9hjgcKtsYq8kQzzjjQrl

2. část
https://www.facebook.com/ivanka.maresova.79/posts/pfbid0hHWJY1uTHDSo1AZB
8KkrunY9LEcLZ7WhKbtF36sYrP479VWWB3MSqRKiG5CqSrdSl