Přříběh "dušičkový".

Možná, že se k současnému tématu návštěvy premiéra Fialy s třemi generály v USA na ústředí CIA v Langley hodí i ten můj dnešní „Příběh dušičkový“, o kterém jsem tu na webu „Lipov List“ před pár měsíci psal, ale samozřejmě, za tuto dobu došlo v tom mém případu k dalšímu vývoji, a myslím si, že je to téma dnes aktuální vzhledem k tomu, co nám tam upatlali ti tři generálové s P. Fialou na CIA v Langley. K tomu pak uvedu na závěr svůj názor, proč ta návštěva v této sestavě u CIA.

Příběh dušičkový
Možná, že se k současnému tématu návštěvy premiéra Fialy s třemi generály v USA na ústředí CIA v
Langley hodí i ten můj dnešní „Příběh dušičkový“, o kterém jsem tu na webu „Lipov List“ před pár
měsíci psal, ale samozřejmě, za tuto dobu došlo v tom mém případu k dalšímu vývoji, a myslím si, že
je to téma dnes aktuální vzhledem k tomu, co nám tam upatlali ti tři generálové s P. Fialou na CIA
v Langley. K tomu pak uvedu na závěr svůj názor, proč ta návštěva v této sestavě u CIA.
     Před posledními prezidentskými volbami jsem patřil k těch, co sbírali podpisy pro prezidentskou
kandidátku Alenu Vitáskovu, která nakonec stáhla svoji kandidaturu před závěrečným kláním, ale to
není to podstatné na tom mém příběhu. Pokud jde o můj názor, sám osobně bych na místě paní
Vitáskové volil pokračování v boji o prezidentský stolec. Jsem si ale vědom i faktu, že paní Vitásková
se prezentovala před veřejnosti svoji odbornou erudicí a ne politickou rétorikou s politickými šíbry za
zády a s naslouchadlem v uchu. Ale bohužel v našich krajích to mají odborní kandidáti těžké se
prosadit, protože ve volbách zde nevítězí inteligentní argumentace, ale brutální nenávistná kampaň,
kterou za vybraného kandidáta zde rozpoutají spřízněné sdělovací prostředky, a eventuálně i se
zapojením nějakého toho aktivisty bez morálních zábran. A o něčem podobném, to je o politické
nenávisti, je ten můj „Příběh dušičkový“, o kterém jsem tu již před rokem podal ty základní informace.
A proč ten příběh nazývám dušičkový? No protože je ve mně malá dušička, když si představím, co
tam za lumpárnu zřejmě Fiala zase dojednal v Langley.
    Tu srážku s lidskou nenávistí jsem zažil přesně na den 2.8. 2022, kdy ke mně přistoupil při sběru
podpisů ve prospěch paní Vitáskové před Hlavním vlakovým nádražím jeden občan a začal mi
vyprávět, že před chvílí vyslechl rozhovor dvou osob, které se bavily, že v městě Třeboni je připraven
atentát na premiéra Babiše, a že premiéra má sniper zastřelit z prvního patra budovy u nějaké
Jindřichohradecké brány. Protože ke mně scházel onen dobrý muž shora od Sherwoodu, tak moje
představa byla, že tento rozhovor vyslechl na některé z těch laviček u Sherwoodu.
   Po odchodu onoho dobrého muže jsem šel sdělenou zprávu od Sherwoodu předat na služebnu
policie na Hlavním vlakovém nádraží a možná za hodinu jsem se pak potkal na tomto místě s
kriminalisty z Odboru extremismu a terorismu při Krajské policii Praha.
     Jednu podstatnou věc však musím dodat, ten dotyčný dobrý muž, co ke mně sestoupil ze
Sherwoodu, mě požádal, abych s touto informací o připraveném atentátu na A. Babiše něco udělal
právě já, poněvadž on prý nemůže, že prý je bývalým pracovníkem Vojenské rozvědky, a že ho prý
policisté zde díky tomu dobře znají apod.
     Udělal jsem v dobré vůli to, co jsem udělat měl, kdy panu Babišovi na základě té mé informace pak
zrušili setkání s občany v Třeboni. Potud myslím, že to bylo vše v pořádku. Jenže za pár dní se
ukázalo, že jsem zkrátka naletěl nějakému morálně bahnitému člověku, který měl tolik drzosti, že
zneužil mé dobrosrdečné povahy na takovouto špinavost. A doufal jsem alespoň, že se policie
vypořádá s dotyčným nenávistným člověkem tak, jak se sluší podle litery zákona. Ale ouvej, opak byl
pravdou.
    Podle mě je toto typický příklad šíření poplašné zprávy, avšak podle Policii ČR se ten dotyčný šiřitel
poplašné zprávy nedopustil ničeho protizákonného, jak jsem zjistil návazně. Když se po dobu 6
měsíců nic nedělo od doby, co jsem sepsal výslechový protokol s policií na tom Hlavním vlakovém
nádrží a nikdo mě od policie již nikdy nezavolal, tak jsem nabyl neblahého tušení, že policie tento
případ zametla pěkně potichoučku pod koberec. A moje intuice byla správná.
   A tak, abych případ vrátil do hry, jsem podal před rokem sám trestní oznámen na dotyčného dobrého
muže za to, že zneužil mé důvěry a mého dobrého jména k takovéto prasárně. A přestože jsem tedy
podal ono trestní oznámení, a to nikoliv na policii, k té už jsem důvěru ztratil, ale na místní obvodní

státní zastupitelství, tak se opět nic nedělo, a čas plynul. Ta opětovná nečinnost trestních orgánů jen
utvrdila moje přesvědčení, že lezu někam, kde něco hodně smrdí.
     Trošku jsem zapátral a zjistil jsem, že policie v zásadě nic nevyšetřovala a ten případ odložila pár
dní poté, co dotyčného vyslechla. Policie sice dotyčného vyslechla, ale oni se ho vůbec nezeptali na
to, jestli mi on tuto informaci o připravovaném atentátu sdělil. Mám zkrátka dojem, že se ten jeho
výslech vedl tak, aby se ten případ mohl v klidu odložit. 
    Celý tento postup policie se mi zdál podivný a stále mi vrtalo v hlavě, jak je možné, že z této
zapeklité situace ten dotyčný občan vyšel tak lehce! To přece není normální, uvedu jen pro srovnání.
   Když tady Slávek Popelka dostal podmínku na 6 měsíců s odkladem na 18 měsíců u soudu za to, že
napsal na Národní muzeum dopis, že pokud generální ředitel Národního muzea tu ukrajinskou vlajku
nesundá z Muzea sám, že Slávek zná některé extremistické skupiny, které tu vlajku sundají násilím za
něho. Zde se podle policie jednalo o šíření poplašné zprávy s tím, že někdo chce přesným
chirurgickým řezem oddělit Národní muzeum od ukrajinské vlajky.  Ale šíření informace, že se někdo
chystá spáchat atentát na předsedu české vlády, to byl podle české policie snad jen vtip k popukání.
      A jak jsem nabýval stále většího podezření, že se tady děje něco nekalého, tak jsem sedl a napsal
jsem dopis na parlamentní Výbor pro bezpečnost, který má na starosti i kontrolu zpravodajských
služeb. Předsedou Výboru pro bezpečnost je pan poslanec P. Žáček, a tak jsem se obrátil na něho, že
tento Výbor pro bezpečnost žádám, aby bylo prověřeno, zdali existují nějaké vazby dotyčného na
Vojenskou rozvědku, a aby Výbor všeobecně prověřil, zdali nezasahovaly české zpravodajské služby
do posledních voleb v ČR na straně Petra Pavla. Pokud se nemýlím, tak Petr Pavel byl kdysi
zaměstnán na této Vojenské rozvědce.
    Poslanec Žáček mi na můj dopis neodpověděl, a tak jsem svoji žádost zopakoval, a opět bez
odpovědi. Šel jsem tedy výše a napsal jsem Předsedkyni poslanecké sněmovny paní Pekarové
Adamové, že se mnou pan poslanec Žáček jaksi nehodlá komunikovat v tak závažné věci, jako je
možné ohrožení nezávislosti posledních voleb v ČR. Paní Pekarová Adamová mi odpověděla, alespoň
tady úřední šiml zařehtal, a to oceňuji, a dokonce i z pana Žáčka vymohla odpověď na ty moje dva
dopisy. Bylo mi sděleno, že jsem se obrátil na špatnou adresu, že Vojenskou rozvědku má na starosti
jiný výbor, a to Výbor pro obranu.
    Dobře, nejsem vševědoucí, ale faktem je, že pan poslanec Žáček, je jednak předsedou Výboru pro
bezpečnost, ale současně je i členem v tom druhém výboru, to je Výboru pro obranu, který má na
starosti kontrolu Vojenského zpravodajství. Takže stačilo ten můj dopis přenést z jednoho výboru do
druhého a bylo vyřízeno.
    Předsedou toho druhého výboru je pan poslanec Lubomír Metnar, kterého znám již z případu
prokorupčené elektrárny Aduláry, to jsme byli dokonce vzdálení kolegové z jedné firmy. Ale tady si
myslím, že pan poslanec Metnar ze mě velkou radost neměl, když mu ten můj dopis přistál u něho na
stole, a to s ohledem na tento článek, kde jsem pana Metnara trošku potrápil přes veřejný tisk, a to
ještě jako Ministra obrany:
Metnar a turecká elektrárna | Hrot (hrot24.cz)
   A už také nějaký čas uběhl a odpověď od pana Metnara zatím nikde. Tak mám tušení, že dopadnu
stejně jako u poslance Žáčka. Oni totiž poslanci mají tuze moc práce, a na stížnosti obyvatelstva
nemají čas.
    Zrovna včera jsem si přečetl na portále „Kverulant“, jak se nám poslanci toulali po výletech po
atraktivních teritoriích v roce 2023:

Poslanci na výletech za peníze daňových poplatníků | kverulant.org
     A zde cituji z článku Kverulanta: pan poslanec Žáček z Výboru pro bezpečnost navštívil v roce
2023 Jižní Koreu a k tomu ještě přidal účast vládním speciálem na transatlantickém fóru ve
Washingtonu.
   Poslanec Lubomír Metnar si zaletěl v roce 2023 taktéž na jih Korejského poloostrova. A teď je jasné,
proč nemají tito poslanci klid a práci, v hlavě jim totiž zvoní těch modravých dálek volání.
   A nebo nabízím ještě druhou alternativu k tomu volání modravých dálek, a to, že námi zkrátka ti
poslanci jen prostě lidsky pohrdají.  
   Čím více se tu kolem tohoto tématu možného zapojení nějaké rozvědky do ovlivňování posledních
voleb u nás setkávám s ignorancí a vyloženou snahou zamést tuto kauzu pod koberec, tím více ve
mně bují podezření, že jsem možná na stopě nějaké té lumpárny. Nechci zatím nic předjímat, ale co je
prosím složité napsat na Vojenskou rozvědku dotaz: „Byl tento dobrý muž …někdy u vás zaměstnán?
Má tento dobrý muž … s vámi nějakou vazbu? Nemáte o tomto dobrém muži … nějaký záznam, že
daný muž pracuje pro nějakou zahraniční výzvědnou službu?“ apod., a pak mi odpovědět, a je
vymalováno.
  A nyní jsem u toho mého avizovaného závěru, proč je ve mně ta malá dušička. Můj názor totiž je, že
pan Fiala v doprovodu těch tří generálů měli na stole v Langley jedno zásadní téma, a to je, jak ovlivnit
výsledek příštích a po příštích a popo příštích voleb v ČR. Že se tu zkrátka chystá podvod, ne jako
prase, ale jako celý vepřín. A ty medaile se protentokrát budou věšet na hruď až po akci, a ne jako u
Vrbětic.  Tedy, medaili dajli a nebo nedajli, až pokud volby dopadnou tak, jak si pánové v Langley přejí,
to je ODS FOR EVER. Nevím, ale možná, že CIA slíbilo k tomuto účelu i zapůjčit ty kouzelné sčítací
mašinky, které ty hlasy sečtou tak, jak je potřeba.
Miroslav Kelnar