Počítání času, dnů, měsíců (Koledův Dar)

My Slované jsme měli za dávných dob několik kalendářních forem počítání, ale do současnosti se jich uchovalo jen několik. 

Nehledě na svou z dnešního pohledu zvláštnost, obzvlášť pokud v základu kalendáře se všude vyskytuje 9, slovanský kalendářní systém je nejpřesnější a nejvhodnější ze všech dnes existujících kalendářů. Přestože se toto zdá velmi odvážné tvrzení, vyjasněme si v následujících řádcích, že je opodstatněné. O to víc, že ​​za posledních několik desítek tisíc let tento Slovanský kalendář, jinak zvaný  Koledův Dar  „neutekl“ ani „nezaostal“ ani o jediný den. 

Takže začněme s jednoduchými fakty:  
Koledův Dar   sestává ze tří přírodních období: Jeseň, Zima a Jaro;
Tyto tři sezóny jsou spojeny do jediného slunečního cyklu, který nazýváme Leto; 
Leto   sestává z 9 měsíců, tzn. na každou přírodní sezónu připadají po tři měsíce;
Kalendář má dvě podoby:   Běžné Leto a Posvätné Leto. Oni tvoří Kruh Liet, ve kterém je 15 běžných Let a 1 Posvätné Leto; 
Devět Kruhů Let tvorí Kruh Života, který se skládá ze 144 let. Tyto opakující se cykly nazýváme Kruholetem Čísloboha;
Běžné Leto   sestává z 365 dní, všechny nepřátelské měsíce mají po 41 dní, sudé po 40 dní: (5×41=205)+(4×40=160) = 365; 
Posvätné Leto   sestává z 369 dní, všechny měsíce mají po 41 dní (41×9) = 369.
Novoletí připadalo na 1. den druhého měsíce Podzimu, tzn. na Den Jesenní Rovnodennosti. Toto pravidlo je spojeno s tím, že již byla vzata celá úroda, sýpky byly naplněny a tak se Nové léto začínalo s plným dostatkem všeho. 

Týden Slovanského kalendáře   také obsahoval 9 dní. Názvy nesly číselnou formu a jmenovaly se:

Pondělí (Понедельникъ), Úterý (Вторникъ), Středa (Тритейникъ), Čtvrtek (Четверикъ), Pátek (Пятніца), Šestek (Шестица), Sedmok (Седьмица), Ôsmok (Осьмица) a Neděle (Неделя). Bylo to velmi vhodné, všechny nepřátelské měsíce Běžného Léta začínaly z jednoho dne v týdnu a páry z druhého. A protože Posvätné Leto pozůstávalo ze 41 týdnů, tak i následující Kruh Života začínal z téhož dne týdnu jako Posvätné Leto. Takto každý Kruh Života, tzn. cyklus 144 let začínal od pondělí. 

Názvy Měsíců Slovanského Kalendáře:  
Рамхатъ   – Měsíc Začátku Léta;
Айлѣтъ   – Měsíc Nových Darů;
Бейлѣтъ   – Měsíc Bielého Záření a Klidu Světa; 
Гейлѣтъ   – Měsíc Sněhových Bouří a Struže (Ochlazení); 
Дайлѣтъ   – Měsíc Probouzení Přírody; 
Элѣтъ   – Měsíc Setby a Nařečení; 
Вейлѣтъ   – Měsíc Větrů;
Хейлѣтъ   – Měsíc Přijetí Darů Přírody; 
Тайлѣтъ   – Měsíc Zavření. 

Den se členil na 16 hodin, hodina na 144 minut, minuta na 1296 vteřin. Na následujícím obrázku jsou znázorněny vztahy mezi slovanskými mierami času a 12tkovým systémem měření času.