MG - 0053 Telegramové zprávy (Svět/Doma)
Na střechách se objevila protivzdušná obrana, Kreml se bojí útoku na Moskvu. Na několika vládních budovách v Moskvě se ve čtvrtek objevily raketové systémy určené ke zneškodnění letadel či přilétajících raket. Krok signalizuje, že Kreml se připravuje na potenciální, i když nepravděpodobný útok směřující na ruské hlavní město, hodnotí situaci list The Guardian.
SVĚT
1, New York Times: USA jsou ochotny pomoci Ukrajině s útokem na Krym, i když takový krok zvyšuje riziko eskalace.
Po měsících vyjednávání Bidenova administrativa konečně připustila, že Kyjev možná bude potřebovat sílu, aby zasáhl Krym.
Když AFU ukáže Rusku, že jeho kontrola nad Krymem může být ohrožena, posílí to pozici Ukrajiny v případných budoucích jednáních, tvrdí NYT.
Nový balíček americké vojenské pomoci Ukrajině bude zahrnovat rakety GLSDB pro M142 HIMARS a M270, které mohou zasáhnout cíle klouzavou bombou GBU-39 na vzdálenost až 160 km, a také obrněná vozidla Stryker, píše Politico.
Pentagon podporuje Ukrajinu v její snaze získat zpět území.
Takto USA komentovaly publikace o možném úderu ukrajinských ozbrojených sil na Krym.
USA však tvrdí, že nevidí smysl v předání tanků Abrams Kyjevu kvůli potížím s jejich údržbou. Současně agentura považuje za suverénní rozhodnutí případné vyslání tanků Leopard Berlínem na Ukrajinu.
2, Hlavní otázka v Davosu: jak jednat ve světě bez spolupráce s Ruskem?
Co se dá dělat... Sankce nezničily ruskou ekonomiku, regály obchodů s potravinami jsou plné, lidé žijí stejným životem. A v reakci na západní restrikce se Rusko stalo jedním z největších dodavatelů obilí, stěžuje si bývalý poradce amerického prezidenta Thomas Graham.
3, Pomůžeme Ukrajině s útoky na Krym hlásá USA.
Americká vláda se údajně začíná zaobírat možností, že Ukrajině poskytne vojenskou pomoc nutnou k útokům na ruské jednotky na Krymu. S odkazem na své zdroje ve Washingtonu to ve středu napsal deník The New York Times.
Středeční zpráva prestižního listu, který má k demokratům tradičně velice blízko, nehýří konkrétními informacemi ani citacemi „nejmenovaných představitelů.“ Stojí za ní však trio elitních reportérů, kteří mají v Pentagonu a Bílém domě dobré kontakty.
Dá se předpokládat, že Bidenova administrativa skrze zprávu na titulní straně spřízněného listu okatě hlásí: Rusko už nemůže počítat s tím, že jeho jednotky a základny jsou na okupovaném poloostrově v relativním bezpečí. Po několika měsících debat s ukrajinskými představiteli totiž podle anonymních zdrojů NYT došel ke třem klíčovým závěrům:
1) Pokud ukrajinská armáda ukáže Rusku, že jeho kontrola nad Krymem je ohrožena, posílí to postavení Kyjeva v budoucích mírových jednáních.
2) Údery na ruské cíle na poloostrově a zásobovací linie vedoucí z Krymu mohou zásadně omezit ruskou schopnost provádět nové ofenzivy a znovu začít ukusovat z ukrajinského území.
3) Pravděpodobnost, že Kreml na údery na ruské cíle na Krymu odpoví jaderným útokem, se výrazně zmenšila.
Bílý dům tak demonstrativně dává najevo změnu postoje, který zastával od počátku války. Američané sice Krym vždy označovali za nedílnou součást Ukrajiny, zároveň jí ovšem potichu doporučovali, aby se soustředila na operace v jiných směrech. Pentagon tak ukrajinské armádě poslal raketomety HIMARS speciálně upravené tak, aby nemohla odpalovat rakety s delším doletem a zasahovat cíle hlouběji v ruském týlu. Američané se báli eskalace a Putinových jaderných hrozeb. Pak ale přišly ukrajinské útoky na ruské vojenské letiště Saky, Kerčský most nebo černomořskou flotilu v Sevastopolu a Rusko nechalo své jaderné zbraně v klidu.
DOMA
1, Spoření na penzi se změní. Úložky do 500 Kč bez podpory.
Vláda se chystá upravit příspěvky u penzijního spoření. Těm, kdo si měsíčně ukládají méně než pětistovku měsíčně, ji odejme úplně a štědřejší bude jen k těm, kdo začnou spořit více. Nyní je maximální státní příspěvek 230 Kč měsíčně při spoření 1000 Kč a více. Minimální podpora činí 90 Kč za měsíční úložku 300 Kč.
2, Pavel je Generál Zrada, KSČM a SPD otočilo a vyzvalo své příznivce a členy k volbě. Babiše.
Komunisté ve svém prohlášení považují Petra Pavla za nevhodného kandidáta především pro jeho spolupráci s vládou, která je dle KSČM a SPD asociální. Kritizují i Pavlův zájem ohledně přijetí eura a i údajné koncentrace moci, která by po jeho zvolení nastala. Komunisté ve svém prohlášení i uvedli, že „pro KSČM to není volba srdcem, nýbrž volba toho, kdo z nabízené dvojice představuje menší hrozbu pro peněženky občanů a válečné běsnění“.
3, Fialova vláda znovu ustála hlasování o nedůvěře!
Opozici se ani na druhý pokus nepodařilo ve Sněmovně svrhnout vládu premiéra Petra Fialy. Proti vyslovení nedůvěry vládě hlasovali v noci na čtvrtek podle očekávání poslanci všech pěti koaličních stran. Návrh podpořili jen poslanci opozičních hnutí ANO a SPD. Kabinet ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů tak bude dál vládnout s důvěrou dolní komory. Debata zabrala dva jednací dny a celkově trvala více než 25 hodin. Prezidentský kandidát a předseda hnutí ANO Andrej Babiš se sněmovního jednání o nedůvěře vládě neúčastnil a nedorazil ani na hlasování.
Hlasování o nedůvěře kabinetu vyvolali v době prezidentských voleb poslanci hnutí ANO. Zdůvodnili to tím, že koalice před týdnem neumožnila projednání opozičních témat na schůzi Sněmovny. Vládní politici postup ANO spojovali s prezidentskou kandidaturou jeho předsedy Babiše.
Pro návrh na vyslovení nedůvěry vládě hlasovalo 81 přítomných poslanců ANO a SPD. Proti bylo 102 přítomných zákonodárců pěti koaličních stran. Ostatních 17 poslanců bylo omluveno, z toho 11 z opozičního a šest z koaličního tábora. K tomu, aby kabinet padl, by se musela pro nedůvěru vyslovit nadpoloviční většina všech poslanců, tedy nejméně 101.