MG - 0049 Telegramové zprávy (Svět/Doma)
Češi si zvolí prezidenta. Místnosti budou otevřené v pátek i sobotu. Odpoledne začíná volba nové hlavy státu. V prvním kole si voliči vybírají z osmi kandidátů. Pokud někdo z nich nezíská nadpoloviční většinu hlasů, postoupí dva s nejvyšší podporou do druhého kola, které se uskuteční za dva týdny. Odevzdat hlas je možné v pátek od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin. Výsledky prvního kola prezidentských voleb budou známé později v sobotu odpoledne.
SVĚT
1, Po zavedení eura v Chorvatsku stouply ceny. Premiér Plenković varoval před umělým zdražováním.
Už bezmála dva týdny platí Chorvaté ve své zemi eurem. Řada z nich si ale hlavně na internetových fórech stěžuje na náhlé zvyšování cen potravin i služeb. Vláda už obchodníky před umělým zdražováním varovala a hrozí třeba cenovými stropy. Někteří odborníci ale růst cen přičítají spíš vysoké inflaci. Jednotná evropská měna nahradila 1. ledna domácí kunu, se kterou mohou Chorvaté platit už jen do soboty 14. ledna. Historickou změnu si v Chorvatsku ne všichni přáli. A ne všichni si na ni úspěšně zvykají. „Přepočítávání cen v hlavě je příšerné. Čekali jsme, že to bude zpočátku matoucí, ale tohle je šílenství,“ přiblížila obyvatelka Záhřebu Hedviga. Nejde jen o přepočty, množí se stížnosti na náhlé zvyšování cen, které se týká hlavně potravin, například kávy. Směnný kurz je přitom pevně stanovený – jedno euro zhruba za 7,5 kuny. Podle některých Chorvatů se jím ale všichni obchodníci neřídí. „Samozřejmě zaokrouhlili ceny nahoru, svazek jarní cibulky stál pět kun, ale teď v eurech se cena rovná osmi kunám,“ upozornila Hedviga. Zatímco 1. ledna platil premiér Andrej Plenković eurem poprvé s úsměvem, teď zvážněl a obchodníky varuje. K nárůstu cen podle něj nebyl důvod, protože se s příchodem nového roku nezvýšily vstupní náklady. „Jednali jsme v dobré víře, ale pokud ti, kteří ceny neoprávněně zvedli, je do pátku nevrátí na úroveň před zavedením eura, použijeme nástroje, které máme k dispozici,“ předeslal. Vláda zvažuje zavést cenové stropy, ve hře je i zapsání obchodníků na černou listinu. Do terénu zatím kabinet vyslal stovky inspektorů. Dvěma podnikatelům už udělili pokuty, zatím ale spíš varují.
2, Tajnými dokumenty nalezenými u Bidena se bude zabývat zvláštní vyšetřovatel.
Předseda americké Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy vyzval Kongres, aby vyšetřil případ utajovaných dokumentů nalezených v bývalé kanceláři prezidenta Joea Bidena a také v jeho garáži a knihovně v domě ve Wilmingtonu ve státě Delaware. Americký ministr spravedlnosti Merrick Garland následně jmenoval nezávislého prokurátora, který vše prošetří. Dokumenty jsou z období mezi lety 2009 až 2017, kdy byl Biden viceprezidentem administrativy Baracka Obamy, píše agentura AP. Prezident i viceprezident USA mají po odchodu z funkce povinnost odevzdat všechny citlivé materiály Národnímu archivu USA. „Podepsal jsem dokument o jmenování Roberta Hura zvláštním prokurátorem,“ informoval Garland s tím, že Hur bude vyšetřovat, zda nedošlo k porušení zákona. „Toto jmenování zdůrazňuje pro veřejnost závazek ministerstva k nezávislosti i odpovědnosti ve zvláště citlivých záležitostech,“ dodal Garland. Ujistil, že ministerstvo se hodlá řídit fakty a zákonem. Hur krátce na to poznamenal, že bude pracovat „rychle a důkladně“, bez zaujatosti a beze strachu. Případ začne vyšetřovat v řádu několika dní. Hur, který se v minulosti zabýval problematikou národní bezpečnosti, podvodů a kyberkriminality, působil za vlády prezidenta Donalda Trumpa jako vrchní federální prokurátor v Marylandu. V únoru 2021 oznámil, že se vrací k soukromé advokátní praxi. Studoval na Harvardově a Stanfordově univerzitě.
3, Francie zvažuje povinné školní uniformy, podobné jako jsou ve velké Británii.
Ve Francii se jedná o zavedení uniforem do škol ve snaze zmírnit sociální nerovnosti mezi žáky. Podporuje to například první dáma Brigitte Macronová, která v minulosti pracovala jako učitelka, informuje na svých internetových stránkách britská BBC. Podle návrhu, o kterém jedná francouzské Národní shromáždění, by byly uniformy povinné na státních školách. Macronová tvrdí, že po zavedení stejnokrojů by žáci ušetřili čas, protože by bylo jasné, co si mají vzít na sebe, i peníze, neboť by jim odpadly výdaje spojené s nákupem značkového oblečení. Autorem příslušného návrhu zákona je poslanec krajně pravicového Národního sdružení Roger Chudeau, který chce, aby každá státní škola měla uniformu ve svých barvách. Odstranilo by to podle něho sociální bariéry mezi studenty i zabránilo tomu, aby děti do školy nosily takové oblečení, které je typické pro určitá náboženství nebo etnické skupiny. Chudeau tvrdí, že francouzský sekulární vzdělávací systém je ve stále větší míře v ohrožení. Ministr školství Pap Ndiaye tento návrh nepodporuje. Rozhodnout o případném zavedení uniforem by podle něho měly jednotlivé školy. „Upozorňuju ty, kdo si myslí, že nošení uniformy kouzlem vyřeší problémy, ať jde o problémy se značkovým oblečením, doplňky nebo se sluchátky… Uniformy problém nevyřeší,“ řekl.
DOMA
1, Babiš jako prezident by pro nás byl špatnou zprávou, obávají se na Ukrajině.
2, Zjednodušuje, říká o plánu reformy DPH Skopeček. Promítne se do cen, upozornila Schillerová.
Ministr financí Zbyněk Stanjura chystá od příštího ledna reformu DPH. Místo dvou snížených sazeb by měla existovat jedna ve výši třináct nebo čtrnáct procent. Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka je smyslem plánu zjednodušení daňového systému, což uleví podnikatelům i finanční správě. Pro běžného spotřebitele by zboží podražit nemělo, upozornil. S tím však nesouhlasí šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. „Už Asociace hotelů a restaurací a malých a středních podnikatelů uvedly, že se to do cen rozhodně promítne,“ „Jde o zjednodušení. Český daňový systém patří mezi ty složitější. Jedna z věcí, které nám vyčítá OECD i Světová banka, (…) je příliš mnoho daňových sazeb,“ uvedl Skopeček. Podle Skopečka tak má smysl sazby zjednodušovat a snižovat jejich počet. To uleví nejen podnikatelům, ale i finanční správě, myslí si. „Nevíme přesné kontury, (…) nikdo to s námi nekonzultuje,“ reagovala Schillerová na dotaz, zda se jí plán reformy DPH zamlouvá. „Pokud by byla tedy jen jedna snížená sazba, pan místopředseda říká třináct nebo čtrnáct procent, tak chci upozornit, že budeme mít nejvyšší sníženou sazbu v Evropské unii. (…) To se zásadně projeví u citlivých položek,“ dodala. Skopeček však tvrdí, že reforma má být daňově neutrální, tedy pro běžného spotřebitele by zboží podražit nemělo. Smysl změny nespočívá podle Skopečka v tom, aby si stát posílil daňové příjmy. „Smysl je skutečně v tom zjednodušení,“ upozornil. „Není to pravda. Daňově neutrální to bude pro státní rozpočet. (…) Ale zdraží léky, vodné, stočné, (…) už Asociace hotelů a restaurací a malých a středních podnikatelů uvedly, že se to do cen rozhodně promítne,“ oponovala Schillerová.