MG - 0041 Telegramové zprávy (Svět/Doma)

"Rusko nedovolí, aby Západ zametl incident se Severními proudy pod koberec", řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová.

SVĚT

1, Evropané mají obavy z čínských turistů kvůli covidu. Česko iniciovalo jednání na úrovni EU.

Česko jako předsednická země EU ve čtvrtek iniciovalo jednání Evropské komise pro zdravotní bezpečnost, v níž jsou zástupci ministerstev zdravotnictví členských zemí, ohledně situace s covidem-19 v Číně. Zástupci Evropského centra pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) jim představili nejnovější informace, sdělil ve čtvrtek mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Případná opatření chce Česko koordinovat s nastupujícím Švédskem, které předsednictví od 1. ledna přebírá. Itálie na základě testování pasažérů letu z Číny na milánském letišti Malpensa, kdy se nákaza prokázala u poloviny cestujících, ve středu zavedla povinné PCR testy. Ve čtvrtek pak italská premiérka Giorgia Meloniová na své tiskové konferenci před závěrem roku řekla, že povinné testy na covid-19 pro všechny cestující z Číny by měly platit v celé Evropské unii, aby toto opatření bylo efektivní. Podle ní dosud provedené testy ukázaly, že lidé, kterým vyšly testy pozitivní, byli nakažení už známými virovými variantami omikron. „Očekáváme a doufáme, že EU bude chtít takovým způsobem zakročit,“ řekla premiérka. Brusel k tomu ve čtvrtek písemně vyzval italský ministr zdravotnictví Orazio Schillaci. Meloniová zdůraznila, že v případě dalšího šíření koronaviru by bylo adekvátním opatřením nošení roušek a testy, nikoli omezení pohybu. „Omezení svobody občanů není účinným řešením, jak nám ukázal i příklad Číny. Je třeba spoléhat na zodpovědnost občanů, nikoli na nátlak,“ řekla. Podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Jakoba je přístup Itálie nyní ojedinělý. „Aktuální situaci ohledně vývoje covidu-19 v Číně však nadále sledujeme a monitorujeme, postupně ji také koordinujeme s nastupujícím švédským předsednictvím, kterému budeme nápomocni,“ popsal. K nastavení případných protiepidemických opatření podle něj v současné době vedou členské státy, Evropská komise, ECDC a Světová zdravotnická organizace (WHO) odbornou diskusi. „Aktuálně je doporučena ECDC a WHO zvýšená sekvenace pozitivních vzorků jakožto nástroj k detekci případných nových variant. Nadále platí, že nejúčinnějším způsobem ochrany je očkování,“ doplnil Jakob. Povinné testování cestujících z Číny na koronavirus zavedly některé asijské státy, například Indie, Japonsko či Tchaj-wan, a také USA.

2, Na Ukrajinu podle Kyjeva zamířilo přes 120 raket. V hlavním městě jsou ranění.

V důsledku masivních ruských vzdušných útoků hlásí ukrajinská města výpadky proudu a poškození energetické infrastruktury. V Kyjevě, kde úlomky raket zasáhly dva rodinné domy, jsou podle starosty města Vitalije Klička nejméně tři ranění včetně čtrnáctileté dívky. Lvov na západě Ukrajiny se ocitl z 90 procent bez proudu, oznámil (https://t.me/s/andriysadovyi) jeho starosta Andrij Sadovyj, a obyvatelé Oděské oblasti na jihu země se podle serveru Ukrajinska pravda potýkají s havarijními odstávkami proudu.

3, Deutschlandfunk: Západ nebude schopen srazit ruskou ekonomiku na kolena v roce 2023.

Protiruské sankce Západu nebudou schopny položit ruskou ekonomiku ani v roce 2023, informuje německý Deutschlandfunk. Ruská ekonomika může v příštím roce čelit mírnému poklesu, který však nepovede k vážným problémům, jak předpovídal Mezinárodní měnový fond (MMF), podle něhož ruská ekonomika v příštím roce poklesne o 2,3%. "Odborníci ze Světové banky a Deutsche Bank se domnívají, že čísla budou o něco horší. Podle všech prognóz však ruskou ekonomiku nesrazí na kolena ani sankce v příštím roce," píše se v publikaci. Podle odborníků je jedním z důvodů odolnosti ruské ekonomiky růst světových cen ropy a plynu. Rusko prý může dobře vydělat i na nižším objemu vývozu.

DOMA

1, Benzin je v Česku nejlevnější za jedenáct měsíců.

Pohonné hmoty u čerpacích stanic v Česku dál zlevnily. Benzin Natural 95 je tak nejlevnější za jedenáct měsíců, v uplynulém týdnu průměrná cena klesla o 26 haléřů na 36,14 koruny za litr. Průměrná cena nafty je nejnižší od konce února. Ve středu byla 37,69 korun, o 17 haléřů nižší než o týden dřív. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Nejlevnější benzin v současnosti natankují řidiči v Karlovarském kraji, kde je litr Naturalu 95 v průměru za 35,51 Kč. Nafta stojí nejméně v Ústeckém kraji, litr tam prodávají průměrně za 37,27 Kč. Naopak nejdražší paliva nabízejí čerpací stanice v Praze, kde litr Naturalu 95 stojí průměrně 37,37 Kč. Nafta se v hlavním městě tankuje v průměru za 38,78 Kč/l.

2, Léky na covid budou od ledna ve všech lékárnách.

„Od 2. lednu 2023 lékaři ošetřující pacienta s onemocněním covid-19, který je ve vysokém riziku progrese do závažného průběhu onemocnění, již nebudou vystavovat doklad, který bylo možné uplatnit pouze v nemocnicích s aplikačními centry, ale vystaví standardně elektronický recept, na základě kterého bude lék pacientovi vydán v kterékoliv lékárně,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. "Zatímco ivermektin se skládá pouze ze tří druhů atomů - uhlíku, vodíku a kyslíku - lék společnosti Pfizer obsahuje také chlor, dusík a síru; lék společnosti Merck obsahuje také dusík a jeho molekulová hmotnost je méně než poloviční ve srovnání s ivermektinem." To znamená, že tyto nové léky nejsou nic jiného než glorifikované varianty ivermektinu, ovšem s nějakými dalšími sračkami, o kterých nikdo neví, co to v těle pacienta udělá. Ale! na Ivermektinu se nedá moc vydělat, a proto ten zlovolný farmaceutický průmysl přichází s novými léky, které může chránit na patentovém úřadě a prodávat za ceny násobně vyšší, než kolik by stál Ivermektin.

3, Kandidáti na Hrad a daně: Kdo je pro jejich zvýšení a kdo by celý systém změnil?

Vláda by měla především řešit příjmovou část rozpočtu. Na tom se shodla většina prezidentských kandidátů. Zvyšování daní se ale nebrání. „Zvyšování daní by se nemělo dotknout nízkopříjmových a středně příjmových domácností, to jsou skupiny lidí, které jsou velmi výrazně postižené energetickou krizí a rozhodně by se nemělo sahat na sociální dávky a pomoc postiženým,“ uvedla prezidentská kandidátka Danuše Nerudová. Obecně proti zvyšování daní je kandidát na prezidenta Tomáš Zima, i on ale připouští, že jiné teď nevidí. „Bohužel v současné době, při energetické krizi a vysoké inflaci, nebude zbytí daně zvýšit. Mělo by to ale být selektivní zvýšení, které spíše zasáhne bohatší lidi,“ popsal Zima. Podle Karla Diviše není velký prostor pro zvyšování daní fyzických osob. „Ale chápu, že potřebujeme zvýšit příjmovou stránku rozpočtu, takže bych se zaměřil, pokud bych byl vláda, na různé nadnárodní korporace,“ řekl další z prezidentských kandidátů. Podobně to vidí i senátor Marek Hilšer. „Zvýšení daní je jednou z možností, jak tento problém do budoucna řešit. Já jsem kritizoval např. rušení výpočtu daně ze superhrubé mzdy a pořád si myslím, že je možné se k němu vrátit. Progresivita daně z příjmu je už nastavena. Každopádně je třeba nejen šetřit, ale i hledat další příjmy do státního rozpočtu,“ řekl CNNPrima. I podle něj by opatření vedoucí ke zvýšení příjmů do státního rozpočtu měla dopadnout na skupiny obyvatel s vyššími a vysokými příjmy. „Princip solidarity musí platit zejména v době krize,“ zdůraznil. Diskusí o případném zvýšení daní by se jako prezident chtěl účastnit. Podle generála Petra Pavla by vláda měla v první řadě hledat úspory na výdajové straně rozpočtu a teprve pak hledat cesty, jak zvýšit příjmy. Systém daní se ale podle něj bude muset také nakonec upravit. „Nejdříve by mělo jít o zjednodušení daňového systému a zrušení různých daňových výjimek. Například uplatňování dvou sazeb DPH místo tří by podle odborníků přineslo až o 80 miliard korun ročně víc,“ míní Petr Pavel. S úpravou daňového systému souhlasí i další kandidáti na Hrad. „To není o jedné, druhé nebo třetí dani, to je o tom, co se odehrálo špatně v minulém období a také současném, protože vláda Andreje Babiše a Petra Fialy udělala problémový systémový deficit,“ řekl Josef Středula. „Máme nedostatky, máme velký veřejný sektor, který už není efektivní, současné příjmy státního rozpočtu už nepokrývají všechny výdaje. Platit nízké daně bychom chtěli všichni, ale dnes platíme tak málo, že žijeme na dluh příštích generací a to není řešení,“ podotkl Pavel Fischer. Daně by se určitě neměly zvyšovat podle předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. „Daně není potřeba zvyšovat. Jediné, které bych zvýšil, je u hazardu, tam je sazba nejnižší v Evropě,“ sdělil Babiš. „Jsem zásadně proti. Domnívám se, že v této situaci je lepší snižovat výdaje,“ řekl Jaroslav Bašta. Zvýšit daně z příjmu je i návrh, který předložili experti vládě s cílem konsolidovat veřejné finance. Vláda se návrhem chce zabývat příští rok.