MG - 0027 Telegramové zprávy (Svět/Doma)

Na vojenském letišti nedaleko ruského Kursku hoří zásobník ropy. Gubernátor Kurské oblasti Roman Starovojt na svém telegramovém profilu napsal, že letiště se stalo terčem ukrajinského dronového útoku. Oběti nejsou hlášeny, píše agentura Reuters a dodává, že informace o údajném útoku nelze v tuto chvíli ověřit.

2, Trump vyzval ke zrušení částí ústavy.

Bílý dům odsoudil výrok bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vyzval ke zrušení pravidel včetně částí ústavy, aby po „zfalšovaných“ volbách mohl být jmenován prezidentem. Kritiku si Trump vyslechl i od části republikánů – řada z nich odsoudila jeho nedávné setkání s popírači holocaustu v jeho floridském sídle Mar-a-Lago. Trump při své inauguraci přísahal, že se bude řídit americkou ústavou a že ji bude bránit. Téměř šest let poté vyzývá k jejímu zrušení. „Obrovský podvod tohoto typu a velikosti umožňuje ukončit všechna pravidla, předpisy a články, včetně ústavních,“ prohlásil bývalý lídr USA. Bez důkazů také zopakoval, že poslední prezidentské volby byly ukradené. Trumpův výrok vyvolal odsudek z Bílého domu i Kongresu. „Teď volá po konci americké konstituční demokracie. Donald Trump je mimo kontrolu a nebezpečím pro demokracii,“ zhodnotil vůdce demokratické většiny v Senátu Chuck Schumer. Silná kritika přišla i z řad republikánů poté, co exprezident ve svém floridském sídle Mar-a-Lago večeřel se dvěma prominentními antisemity. Raper Kanye West, který chválí Adolfa Hitlera, tam přivedl popírače holocaustu Nicka Fuentese.

3, Čína po protestech částečně zmírňuje proticovidová opatření, do MHD mohou i lidé bez testu.

Vybrané části Číny zmírňují protiepidemická opatření. Proti dlouhodobým přísným uzávěrám v minulých týdnech protestovali lidé ve více než dvacítce měst. Podle odborníků jsou podobné projevy v zemi ojedinělé. Politika nulové tolerance uvěznila řadu lidí v jejich domovech, často s nedostatečnými zásobami jídla nebo léků. Lidé v Pekingu a nejméně dalších šestnácti velkých městech mohou od pondělí do městské hromadné dopravy, aniž by k tomu potřebovali test, který není starší než 48 hodin. Agentura AP nicméně podotýká, že úřady stále ještě nedaly veřejnosti najevo, kdy by mohla skončit takzvaná politika nulového covidu, kvůli které musejí miliony lidí zůstávat doma a kvůli které v uplynulých dnech propukly protesty. Velká průmyslová centra jako Kuang-čou znovu otevřela trhy a firmy a zrušila většinu omezení pohybu, nicméně ve čtvrtích, kde se případy koronavirové infekce stále objevují, restrikce zůstávají v platnosti. Nejmenovaný zdroj agentuře Reuters řekl, že firma Foxconn očekává, že ještě tento měsíc nebo začátkem příštího plně obnoví výrobu ve své továrně v Čeng-čou, která je největším výrobcem iPhonů na světě. Uvolňování ale s sebou přináší i zmatky, protože třeba v Pekingu lidé sice mohou do MHD bez testu, ke vstupu do kancelářských budov ho ale stále potřebují.

DOMA

1, Tržby v maloobchodě v Česku meziročně klesají už půl roku, v říjnu o 9,4 procenta. 

Tržby v maloobchodě v Česku meziročně klesají už půl roku. V říjnu pokles zrychlil na 9,4 procenta po zářijovém revidovaném snížení o 5,3 procenta. Lidé méně utráceli zejména za nepotravinářské zboží. Proti září se říjnové tržby snížily o 1,8 procenta. Data na svém webu v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). „Meziroční pokles tržeb v maloobchodě pokračoval i v říjnu, pokles trval již od května letošního roku. Tempo poklesu se v porovnání s předchozím měsícem prohloubilo zejména u nepotravinářského zboží, ale i u potravin a pohonných hmot,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ Jana Gotvaldová. Tržby za nepotravinářské zboží v říjnu meziročně klesly o 11,2 procenta, za pohonné hmoty o osm procent a za potraviny o sedm procent. Proti září říjnové tržby za nepotravinářské zboží klesly o 2,8 procenta a za potraviny o jedno procento. Naopak útraty za pohonné hmoty vzrostly o 0,6 procenta. „Meziroční pokles vykázaly všechny hlavní sortimentní typy specializovaných nepotravinářských prodejen, s výjimkou farmaceutických a zdravotnických obchodů. Internetové a zásilkové obchody pokračovaly v poklesu nepřetržitě již desátý měsíc,“ podotkla ředitelka odboru statistiky obchodu, dopravy, služeb, cestovního ruchu a životního prostředí ČSÚ Marie Boušková. Internetovým a zásilkovým obchodům se tržby snížily o 13,2 procenta.

2, Ministr dopravy povolil stavbu posledního úseku D1 u Přerova, píše server Zdopravy, huráááááá po několika opravdu několika letech bude D1 KOMPLETNÍ! 

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) potvrdil v reakci na šest rozkladů stavební povolení pro poslední úsek dálnice D1 u Přerova. Uvedl to server Zdopravy.cz. Podle dřívějších informací státního Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) by tak stavba 10,1 kilometru dlouhého úseku D1 Přerov–⁠Říkovice mohla začít ještě letos. Potrvá zhruba tři roky a má stát 6,922 miliardy korun. Nejvýhodnější nabídku na stavbu tohoto úseku podalo sdružení firem Strabag, Doprastav a IDS Olomouc. Úsek u Přerova je posledním, který chybí k tomu, aby byla D1 z Prahy přes Brno do Ostravy a na hranice s Polskem kompletní. Zatím je v provozu zhruba 366 kilometrů D1 ve dvou souvislých úsecích, kterými jsou Praha–⁠Říkovice o délce 272 kilometrů a Přerov –⁠ česko-polská hranice u Věřňovic s délkou 94 kilometrů. Otevření posledního úseku D1 by mělo pomoci vyřešit dlouhodobě špatnou dopravní situaci v Přerově. Rozklady proti stavbě úseku podali podle ministerstva jednotlivci i spolky Krajina Dluhonice a Voda z Tetčic nebo ekologická organizace Děti Země. Ministr doplnil stavební povolení v rozhodnutí o rozkladech několika podmínkami, píše Zdopravy.cz. Povolení ale už nabývá právní moci. D1 je nejstarší a nejdelší českou dálnicí. Její historie sahá až do 30. let 20. století. První souvislý úsek D1 z Prahy do Mirošovic byl ale otevřen až v roce 1971. Loni v říjnu pak skončila rozsáhlá osm let trvající rekonstrukce D1.

3, Češi navzdory krizi na charitě nešetří. Poslali na ni rekordních devět miliard korun, nejvíce peněz šlo na pomoc Ukrajině.

Rok 2022 bude podle předběžných statistik jedním z nejštědřejších. Česká televize zjistila, že Češi letos na charitu přispěli zatím kolem devíti miliard korun. Vybrané peníze šly nejčastěji na pomoc Ukrajině nebo požárem zasaženému Českému Švýcarsku. Češi ale přispívali i na tradiční projekty, jako jsou Nocleženka nebo Konto Bariéry. „Expertní odhad sbírkových financí na dobrou věc v České republice se nyní může pohybovat někde kolem devíti miliard korun,“ řekla ČT výkonná ředitelka Fóra dárců Klára Šplíchalová. Například česká humanitární organizace Člověk v tísni letos počítá s rekordním rokem. „Od našich dárců získáme přibližně 2,35 miliardy korun, což je pětkrát více než v loňském roce, který byl do té doby rekordní,“ říká ředitel fundraisingového oddělení Člověka v tísni Tomáš Vyhnálek. Více peněz v tomto roce už vybral také Český červený kříž nebo Nadace Via.