MG - 0024 Telegramové zprávy (Svět/Doma)

Přídavky na dítě se zřejmě zvýší od ledna o 200 korun, návrh schválila sněmovna! Přídavky na dítě se zřejmě zvýší od ledna o 200 korun na 830 korun až 1580 korun měsíčně. Růst přinese vládní novela, kterou ve čtvrtek schválila sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze. Poslanci opozičních ANO a SPD své představy o zvýšení přídavků neprosadili. Předlohu, která také například srovnává podmínky příspěvku na bydlení, nyní dostanou k posouzení senátoři.

SVĚT

1, Německo chce vyloučit Rusko z evropského projektu Free Electron Laser XFEL, řekl Michail Kovalčuk, prezident Kurčatovského institutu.

Ruský zástupce se podle něj nesmí zúčastnit jednání rady XFEL a vyloučení ruských vědců požaduje i Berlín, nedovoluje jejich zveřejnění. Kovalčuk poznamenal, že „Slováci, Švédové - všichni skákající tanečníci chápou, že jakmile opustíme projekt, budou muset platit tyto peníze, ale je nemají." Výše ruských příspěvků se pohybuje kolem 40 milionů eur ročně, Moskva pokrývá více než 25 procent nákladů projektu.

2, Bývalý zaměstnanec CIA Edward Snowden složil přísahu a obdržel ruský pas, uvedl jeho právník.

3, Cena obnovy Ukrajiny po skončení konfliktu nejspíš výrazně překročí 350 miliard dolarů, prohlásil prezident Světové banky David Malpass.   

Poznamenal, že významné výdaje budou potřeba na rekonstrukci infrastruktury Ukrajiny, především energetické soustavy. K tomu Malpass dodal, že zatím si nevšiml žádné „únavy dárců“ kvůli potřebě dalších prostředků na podporu Ukrajiny. „Letos jsme po lince Světové banky předali Ukrajině kolem 18 miliard dolarů, ze kterých velká část byla ze Spojených států amerických,“ dodal.

DOMA

1, Většina senátorů preferuje zahraniční zájmy před zájmy ČR. Kobza se ohradil proti výcviku ukrajinských vojáků v Česku.

Ve čtvrtek Senát schválil výcvik 4000 ukrajinských vojáků na území České republiky. Armáda zajistí čtyřtýdenní program pro pět skupin ukrajinských vojáků v Lubavě a také české odborníky do jiných států EU pro výcvik Ukrajinců. Proti tomuto plánu se postavila opoziční strana SPD. Poslanec Jiří Kobza pro neČT24 uvedl, proč byl vojenský záměr podpořen senátory. „Drtivá většina senátorů kontinuálně preferuje cizí, zahraniční zájmy a pokyny před zájmy ČR a českých občanů. Bohužel mizivá volební účast ve volbách do Senátu jim to umožňuje. Přitom reprezentují jen naprostou menšinu oprávněných voličů,” domnívá se politik. Svůj pohled podrobněji vysvětlil v parlamentním vystoupení ve čtvrtek 1. prosince 2022. „SPD je proti cvičení vojáků z jiných států za peníze daňových poplatníků. Proč nemůžeme cvičit na jiném vojenském prostoru na Ukrajině za jejich peníze? Není prioritou naší armády cvičit cizí armády zde na našem území. Vůbec ne v době, kdy astronomicky roste státní dluh a kdy je třeba směřovat výdaje našim extrémně ohroženým rodinám a firmám,” podotkl Kobza v parlamentu.

2, Lidé získají datovou schránku jen na svou žádost, nikoliv automaticky. Návrh schválila sněmovna.

Obyvatelé zřejmě budou moci získat datovou schránku i nadále výhradně na svou žádost. Sněmovna schválila vládní novelu, kterou nyní dostane k posouzení Senát. Poslanci rovněž schválili rozpočet státního fondu kinematografie, který bude příští rok hospodařit s o něco vyšší částkou než letos, dosáhne zhruba 1,87 miliardy korun. Schválená novela ruší automatické zakládání datových schránek občanům, pokud by se po lednu poprvé přihlásili například bankovní identitou nebo elektronickým občanským průkazem ke kterékoliv digitální službě státu. Lidé by sice mohli schránku znepřístupnit, vnímají to ale podle zdůvodnění jako příliš zatěžující. Opoziční hnutí ANO neprosadilo pozměňovací návrh, který automatické zřizování schránek obyvatelům zachoval, ovšem s 1,5letým odkladem. Postup měl podle úpravy fungovat od července 2024, aby ministerstvo vnitra získalo dostatek času pro dodatečnou osvětu a propagaci datových schránek. Vnitro označilo plán na automatické zřizování datových schránek obyvatelům od ledna za „příliš ambiciózní“. Vládní poslanci mluvili o záporných dopadech, včetně právních, zejména na lidi s nižšími digitálními dovednostmi. Lidé by sice mohli schránku znepřístupnit, vnímají to ale podle zdůvodnění novely jako příliš zatěžující. Naopak podle opozičního hnutí ANO je zachování nynějšího postupu zakládání schránek krokem zpět v digitalizaci státu. Hnutí ANO neuspělo ani s dalším pozměňovacím návrhem, který by rovněž na červenec 2024 odložil povinnost zřizování datových schránek i pro část právnických osob. Jednalo by se podle zdůvodnění úpravy o zapsané spolky, obecně prospěšné společnosti nebo nadace. „Mnoho z těchto právnických osob do současnosti nemá o blížící se povinnosti zřízení datových schránek povědomí,“ stálo v důvodové zprávě. Prostřednictvím datové schránky lze podat daňové přiznání, zažádat o výpis z rejstříku trestů, získat výpis bodů řidiče nebo například zaslat omluvenku dítěti do školy. Informace k datovým schránkám jsou na webech www.chcidatovku.cz a www.mojedatovaschranka.cz.

3, Nerudová v listopadu podle modelu Ipsos dotáhla Pavla. První kolo by vyhrál Babiš!

První kolo prezidentské volby by v listopadu podle modelu agentury Ipsos vyhrál předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš s 29,7 procenta. O druhé místo by bojovali generál Petr Pavel se ziskem 25,3 procenta a ekonomka Danuše Nerudová s 25 procenty. Proti říjnovému průzkumu agentury Babiš v preferencích předstihl Pavla a vedle bývalého premiéra si od října polepšila také Nerudová, která se dostala v preferencích těsně za Pavla. Pavla by v listopadu v porovnání s předchozím měsícem volilo v prvním kole prezidentské volby o 2,6 procenta lidí méně. Naopak Babiš by získal proti říjnu o 6,4 procenta více hlasů a Nerudová o 8,1 procenta. Za touto trojicí v listopadovém modelu skončili stejně jako v říjnu senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer. Fischer by měl 6,4 procenta hlasů a Hilšer 4,2 procenta. Za nimi by následovali prezidentští kandidáti Jaroslav Bašta s 3,6 procenta, Josef Středula s 3,1 procenta, Denisa Rohanová s 1,5 procenta a Tomáš Zima s 1,2 procenta hlasů.