MG - 0017 Telegramové zprávy (Svět/Doma)

Orbán schválí vstup Finska a Švédska do NATO!

SVĚT

1, Slovenský politolog Eduard Chmelár rovněž vystoupil proti rezoluci EP, v jejímž rámci bylo Rusko označeno za stát sponzorující terorismus. Kromě toho však vysvětlil, jaké důsledky by tento krok mohl mít pro celý svět, poukázal také na některé americké válečné zločiny. 

„Rezoluce Evropského parlamentu, která označuje Rusko za stát sponzorující terorismus, je dalším nesmírně hloupým a nebezpečným usnesením této instituce, která mě opět nutí přemýšlet o kompetentnosti a celkové kvalitě současných europoslanců,“ píše Chmelár. Poslancům vytýká, že věří Zelenskému, který evropské partnery již několikrát obelhal, proto by měli být alespoň obezřetnými a ověřovat si jeho tvrzení. Samozřejmě, že tak neučinili, a to nehledě na to, že tomuto tlaku dlouho odolávají i Spojené státy. „Washington se v zásadě vyhýbá označování států, s nimiž má mnohostranné vztahy, za teroristické, a má k tomu racionální důvody. Evropský parlament udělal tedy zjevnou nadpráci a nedostatek věcných argumentů nahradil propagandistickými nesmysly,“ konstatuje Chmelár. Europoslanci tvrdí, že rezoluce bude jasným signálem na podporu Ukrajiny. Politolog se ale v této souvislosti ptá, jak může rezoluce bez právní závaznosti pomoci ukrajinskému lidu. Moskvu to podle něj od svých cílů neodradí a Evropě to zkomplikuje možnosti dosažení jakékoliv mírové dohody. Kritizuje europoslance, včetně těch slovenských, kteří rezoluci podpořili, a táže se, zda vůbec vědí, co může způsobit omezení diplomatických vztahů s Ruskou federací. Ztlumilo by to mezinárodní spolupráci v oblasti globálního konfliktu. Zkomplikovalo by to dynamiku Bezpečnostní rady OSN a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. „Pro již tak křehkou globální ekonomiku by byly otřesy takového vývoje mimořádně vážné. Ruští partneři v Euroasijském hospodářském svazu (Arménie, Bělorusko, Kazachstán a Kyrgyzstán) se již dnes obávají, že označení za teroristický stát by mohlo vést unii a zónu volného obchodu v ní k rozpadu,“ vysvětluje Chmelár. Tento vývoj by mohl destabilizovat země Střední Asie a Arménie a mohl by otřást i Gruzií, Tureckem a dokonce i některými členskými státy Evropské unie, jejichž ekonomiky mají silné vazby na ruskou ekonomiku. Rezoluci Evropského parlamentu Chmelár považuje za nepromyšlený emotivní text, který používá obvinění spíše jako nadávku bez důkazů. Obzvláště pobuřující je podle politologa to, že Evropský parlament dosud nepřijal žádnou podobnou rezoluci týkající se genocidy v Jemenu či amerických intervencí v Iráku či jiných zemích.

2, Srbský prezident doporučil Evropskému parlamentu, aby se zabýval vysokou inflací, a nikoli rezolucemi proti Rusku.

Vučić byl v Bruselu vyzván, aby se „okamžitě připojil“ k rezoluci EP prohlašující Rusko za stát sponzorující terorismus. „Gratuluji Evropskému parlamentu. Vidím, že už své země a národy potěšili vysokou inflací, vysokou spotřebou energie a vysokým počtem uzavřených průmyslových objektů. Budeme i nadále naslouchat všemu, co nám řeknou, ale uděláme rozhodnutí v zájmu našeho lidu a srbského státu,“ odpověděl Vučič.

3, Moskva proti LGBT. Ruští poslanci zpřísňují zákaz propagace homosexuality!

Ukrajinci odrazili další ruské útoky u Bachmutu. Rusové se nadále snaží dosáhnout postupu na území centrálního Donbasu. Rusko také pokračuje v mohutném ostřelování celého ukrajinského území. Polsko požádalo Německo o poslání systémů protivzdušné obrany Patriot na Ukrajinu. Ruští poslanci schválili zpřísnění zákazu takzvané propagace homosexuality. Ruští poslanci schválili zpřísnění zákazu takzvané propagace homosexuality. Předloha podle agentury TASS zakazuje propagovat netradiční sexuální vztahy. 

4, Od zákazu pásek k vystoupení z FIFA? Spor o podpoře LGBT eskaluje.

Dánská fotbalová asociace prozradila, že kvůli zákazu nošení duhových pásek s nápisem One Love na podporu sexuálních menšin zvažuje možnosti, právní kroky. Chce se bránit. Jednou z variant je i vystoupení z mezinárodní federace FIFA. „Nejsem pouze zklamaný, jsem naštvaný. Tohle je mé sedmé mistrovství světa... To, že hráči jsou něčemu takovému vystaveni, je nepřijatelné. Musíme na to reagovat,“ uvedl Jesper Möller, šéf dánské asociace. Proto zvažuje i radikální kroky. „Není to čerstvá myšlenka,“ řekl k možnému konci ve FIFA. „U nás na severu o tom diskutujeme už od srpna, teď to ožívá.“ Na šampionátu v Kataru ale evropské svazy narazily. Anglie, Německo, Nizozemsko, Belgie, Švýcarsko, Dánsko a Wales chtěly, aby na šampionátu nastoupili jejich kapitáni s duhovými páskami a nápisem One Love na rukávech. Chtěli v zemi, která pošlapává základní lidská práva, podpořit toleranci, LGBT komunitu. Homosexualita a její projevy jsou v Kataru trestným činem. Pořadatelská země se nicméně před turnajem snažila navodit dojem, že jsou u ní vítaní všichni bez ohledu na rasu, vyznání či sexuální orientaci. Pak ale například ochranka nechtěla na stadion pustit amerického novináře Granta Wahla, který přišel v duhovém tričku. Vytrhla mu telefon z ruky, žádala jej, aby oděv změnil. Po pětadvaceti minutách byl žurnalista propuštěn a šéf ochranky se mu společně se zástupcem FIFA omluvil. Při stejném zápase (USA - Wales) však velšští fanoušci informovali, že jim pořadatelé zabavovali duhové kloboučky.

DOMA

1, Zrazujete Česko, vmetl Pospíšil SPD. Jsme trojský kůň našich občanů, oponoval Radim Fiala.

Europoslanci ve středu schválili rezoluci, ve které Rusko kvůli záměrným útokům na civilní ukrajinské cíle označují za stát podporující terorismus. Proti přijetí usnesení však hlasoval mimo jiné i europoslanec za SPD Ivan David. Podle europoslance Jiřího Pospíšila se jedná o zrazování zájmů a ohrožování bezpečnosti České republiky. Radim Fiala, který je toho názoru, že na projevení nesouhlasu není nic špatného a že je vhodnější v této situace konflikt neeskalovat. „Pro mě se jedná o zrazování zájmů České republiky. Není to jen o tom, že se pleteme do válečného konfliktu, který se nás podle vás (podle Fialy, pozn. red.) netýká. Pokud Putin zvítězí, bude ohrožovat samotné Česko,“ varoval Pospíšil. Podle Radima Fialy je ale lepší v současné situaci nebýt unáhlený. „Snažíme se nebýt militantní a všechny věci dvakrát promýšlet,“ hájil postoj SPD poslanec. „Myslím si, že všichni musíme vědět, že by v případě ruského napadnutí států NATO nastala třetí světová válka a konec Evropy. Já jsem ale přesvědčen, že se tak daleko Rusko ani nedívá,“ dodal Fiala za SPD. 

2, Senát schválil daň z neočekávaných zisků výrobců elektřiny.

Výrobci elektřiny budou muset zřejmě platit odvody z nadměrných příjmů za její prodej. Novelu energetického zákona, která zavádí horní hranici cen elektřiny u výrobců, takzvané zastropování, ve čtvrtek schválil Senát. Sněmovna ji schválila minulý pátek. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident. Stát plánuje na odvodech vybrat asi 80 miliard korun ročně. Mají sloužit ke kompenzacím za vysoké ceny energií. Odvod se má vztahovat už na elektřinu vyrobenou od letošního 1. prosince do konce příštího roku. Bude tvořit 90 procent z rozdílu mezi prodejní cenou a zákonem stanovenou cenou za megawatthodinu. Maximální ceny u výrobců elektřiny se budou lišit podle zdroje a měly by zaručit i přiměřený zisk. Správu odvodu bude mít na starosti Energetický regulační úřad, s výběrem by mu měla pomáhat finanční správa. Novela ve schválené podobě také vládě umožní zavést horní hranice cen elektřiny a plynu i pro velké firmy. Podobu zastropování cen pro tyto společnosti by kabinet stanovil svým nařízením. Bude muset být v souladu s pravidly veřejné podpory a bude podléhat souhlasu Evropské komise. 

3, V4 včetně Maďarska se shodla na podpoře Ukrajiny.

Premiéři zemí visegrádské čtyřky se shodli na společném postupu v podpoře Ukrajiny. Podle českého premiéra Petra Fialy má nicméně Maďarsko jiný názor na konkrétní způsob poskytnutí finanční pomoci. Maďarský premiér Viktor Orbán partnerům přislíbil, že země ratifikuje vstup Finska a Švédska do NATO. „Ve strategických cílech jsme se shodli. Rusko nemůže představovat hrozbu pro bezpečnost Evropy,“ uvedl Orbán v souladu s Fialovým prohlášením o podpoře nezávislosti Ukrajiny. Podle Orbána Maďarsko podporuje i finanční pomoc Ukrajině, nikoliv však skrze evropské struktury. Evropskou podporu nicméně blokovat nechce. Zdrženlivě se Orbán naopak vyslovil k možné vojenské podpoře Ukrajiny ze strany Maďarska. To, že by Maďarsko mělo počátkem příštího roku ratifikovat vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance, oznámil po jednání polský premiér Mateusz Morawiecki a následně to potvrdil Orbán. Morawiecki uvedl, že Maďaři by měli vstup obou zemí ratifikovat na prvním jednání parlamentu v příštím roce. „Maďarsko podporuje vstup obou zemí,“ dodal následně Orbán, podle něhož nemá jeho země žádný zájem proces blokovat či oddalovat. Maďarsko a Turecko jsou přitom posledními zeměmi Aliance, které zatím vstup Finska a Švédska do NATO neratifikovaly. Setkání proběhlo v Košicích, neboť Slovensko je momentálně předsednickou zemí V4.

4, Nedostatek zubařů v České Republice vyřeší dotace, míní Šmucler. Podle Schreka to nestačí!

V Česku se v nedávné době objevilo několik případů, kdy se na zubního lékaře stály hodinové fronty, nebo se dokonce losovalo o pacienty. Šmucler se dle vlastních slov situaci snaží řešit, ale nemyslí si, že jde o systémový problém.„Lidí bez stomatologa je v Česku šest set tisíc. To vypadá jako hrozné číslo, ale je to pouhých šest procent populace, máme nejvíc registrovaných pacientů v EU. V některých místech je nedostatek zubních lékařů, o tom není sporu. Snažím se to řešit a ty čísla jsme dali dolů,“ říká Šmucler. Zdůrazňuje, že stomatologická komora se snaží najít řešení. „Když dneska půjdu například do Brna, budu tam chtít najít zubního lékaře, tak s tím budu mít problém, protože zubní lékaři po telefonu neberou. Je potřeba, aby mě někdo doporučil. Asi vymyslíme nějakou aplikaci, jak ty lidi dávat dohromady,“ uvažuje. Řešení si Šmucler představuje podle západního modelu. „Hejtmanství má peníze, zasedne a řekne si: tady v těch třech místech dáme dotaci. Tak rozhodnou, že v nějakém městě, řekněme třeba Polná, bude zubní lékař, který tam přijede z Jihlavy. Tak se to dělá v Německu, v Rakousku, ve Francii. Dřív nebo později to takto dáme dohromady,“ předpokládá. Zubaři přijmou smlouvu s pojišťovnou, když bude mít smysl, míní Šmucler. Podle Šmuclera je stomatologie v současnosti jiná a modernější, než bývala dřív, například složením jednotlivých ordinací, v nichž působí i více lékařů, sestřiček či kupříkladu hygienistek. Podle něj právě i to přispívá k nedostatku ordinací, byť pacienti, kteří se k takové péči dostanou, si ji pochvalují. „Daň za tuhle věc je, že prostě ty praxe v některých malých místech nejsou,“ doplňuje. Upozorňuje na důležitost pojišťoven. „Nemáme problémy třeba s dermatology, protože jejich smlouva od pojišťovny je dobře zaplacená, lékař ji chce. Když smlouva bude mít jenom trošku smysl, tak si myslím, že to dopadne tak, že zubař bude chtít smlouvu. Například půjde do té Polné, protože jinde na Vysočině nebude možnost. Takhle je to jednoduché,“ domnívá se. „S pojišťovnami jsme se domlouvali, že na úrovni každé obce potřebujeme zjistit, kolik je reálně pacientů a lidí, co nemají zubního lékaře. Zjistíme, že těch lidí je šest set nebo sedm set. Postupně je rozdělíme zubním lékařům a postaráme se o ně,“ nastiňuje Šmucler.