MG - 0015 Telegramové zprávy (Svět/Doma)

Polsko zbrojí! Buduje největší armádu EU! Střelba bude ve školních osnovách! Německý deník Tagesspiegel k tomu nabídl cifry. Polská armáda má nyní 110.000 vojáků a 30.000 členů pomocných sil. V blízké době hodlá tyto počty výrazně znásobit. Na plných 300.000 profesionálů a 50.000 dalších vojáků. Už nyní má přitom Polsko víc tanků i houfnic než Německo nebo Francie. A rozdíl je také ve výdajích.

SVĚT

1, Turecko hodlá vtrhnout do Sýrie a Iráku, oznámil Erdogan.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí dal najevo, že plánuje pozemní operaci proti kurdským milicím YPG a PKK na severu Sýrie a v iráckém Kurdistánu. Turecko připisuje atentát v Istanbulu, při němž 13. listopadu zahynulo šest lidí, Kurdům. Nitky údajně vedou do města Kobani na syrsko-turecké hranici. V odvetě už Turci podnikli v neděli nálety.
„Není pochyb, že tato operace nebude omezena jen na leteckou,“ uvedl Erdogan během letu z Kataru do Turecka. „Kolik vojáků pozemních sil by mělo být nasazeno, se rozhodne společně s relevantními jednotkami, naším ministerstvem obrany a generálním štábem. Podnikneme konzultace a pak provedeme společně kroky, dá-li Bůh, brzy je všechny vymýtíme svými děly a tanky, řekl Erdogan na adresu kurdských milic.“ dodal. 

2, Francii hrozí blackouty, nezvládá zprovoznit odpojené jaderné reaktory.

Francouzi nestíhají vracet do provozu odstavené jaderné elektrárny. Experti proto varují, že zvlášť před přicházející zimou to může být velký problém. Hrozí zvýšené riziko výpadků dodávek energií, varování by to mohlo být i pro sousední země. Nedostatečné využívání francouzských jaderných elektráren zároveň může zvýšit spotřebu drahého plynu.
Francouzský jaderný průmysl prozatím příliš nepomáhá zbytku Evropy vyrovnat se se ztrátou dodávek plynu z Ruska. Pokud tamější provozovatel rychle nepřijde s plánem na restart čtvrtiny svých odstavených reaktorů, hrozí Evropě prohloubení současné energetické krize. Informovala o tom agentura Bloomberg.  

3, Írán se s Ruskem dohodl na výrobě dronů na jeho území, píše The Washington Post.

Podle zdrojů amerického listu se Moskva a Teherán dohodly na transferu technologií a zahájení výroby na ruském území na začátku listopadu. Dohoda předpokládá, že do Íránu odcestují ruští specialisté, aby zajistili logistiku přepravy strojů a technologií. Zajištění výroby na vlastním území by Rusku mělo pomoci získat velký počet relativně levných a účinných dronů. „Pokračuje to rychle od přijetí rozhodnutí po jeho realizaci,“ řekl o dohodě jeden ze zdrojů listu The Washington Post.

DOMA

1, Kalousek: Máme štěstí, žijeme si jako prasata v žitě. Když je někdo líný lempl, měl by si to přiznat.

Coby ministr financí zažil Miroslav Kalousek, jaké to je čelit rozezlenému davu. Nebylo to příjemné, ale nebyl důvod se bát, protože odbory tehdy na Václavském náměstí volaly „jen“ po změně vládní politiky. Teď znepokojení cítí, protože mluvčím celospolečenské nespokojenosti se stal někdo, kdo není součástí systému a chce demokracii zničit. Úkolem státu přitom není zajistit, aby se měl každý stejně dobře jako jeho soused, však se máme jak prasata v žitě, co si každý stěžuje, řekl Kalousek! 

2, Dezinformační kampaně kolem očkování jsou útokem na demokracii, řekl Válek.

Očkování proti covidu ukázalo, jak rychle je věda schopna reagovat na náhlé výzvy, ale také na sílu dezinformací. Problémem je nedůvěra v autority, shodli se ministr zdravotnictví Vlastimil Válek a publicista Bohumil Kartous. V pondělí v Praze odstartovala dvoudenní konference v rámci českého předsednictví Evropské unii. Jejím cílem je zhodnocení zkušeností získaných během pandemie koronaviru. Experti a politici se na ní zabývají například odmítáním očkovávání i vlivem dezinformací. „Dezinformační kampaně spojené s očkováním, které se v průběhu covidu objevily, jsou útokem na demokracii, na vědu. Jsou útokem na vše, co reprezentuje západní civilizace,“ řekl v rozhovoru pro ČT24.

3, O práci přijdou desítky tisíc lidí, očekává analytik.

České firmy čelí stejně jako zbytek republiky rostoucím nákladům na energie a vysoké inflaci. Část z nich deklaruje, že nastalou situaci bude muset řešit propouštěním. Podle analytika HR společnosti LMC Tomáše Ervína Dombrovského může jít během příštího roku až od desítky tisíc lidí, kteří se ocitnou na úřadech práce. Mluvil o tom v pořadu 360°. „V první vlně propouštění může jít až o nižší desítky tisíc lidí. To ale není vše. Tito lidé budou mít výrazně vyšší konkurenci na potenciálních nových místech, která v ekonomice budou,“ popisoval Dombrovský následky probíhající ekonomické krize. Podle experta je možné další dopady špatné ekonomické situace řady firem pozorovat již nyní. „Bude chladnout poptávka po nových posilách. Vždy to není jen o propouštění. Prvním krokem je útlum náborů. Meziročně jsou propady počtu obsazovaných pozic zhruba 15 procent,“ rozváděl expert.