MG - 0013 Telegramové zprávy (Svět/Doma)

Energetická krize v Česku je následkem selhání vlády, tvrdí bývalý rektor Univerzity Karlovy a prezidentský kandidát Tomáš Zima. „Jak to, že v Chorvatsku je nižší cena energií než u nás? To, že jsou ceny energií v EU nižší, beru jako selhání vlády. I zastropování ceny je v EU nižší. Jsme země, která vyrábí elektřinu levně, má dostatečné zdroje, a prodáváme ji do zahraničí, protože máme přebytky. Přesto je elektřina pro spotřebitele jednou z nejdražších v Evropě,” konstatoval Zima.

SVĚT 

1, Nebezpečný manévr ruských bombardérů, 73 metrů od lodí NATO.

Dva ruské bombardéry proletěly na vzdálenost pouhých 73 metrů nad loděmi Stálé námořní skupiny NATO (SNMG1), píše server týdeníku Focus s odkazem na zprávu velitelství NATO v Northwoodu. Incident se odehrál nad Baltským mořem. 

2, V zimě bude v Německu docházet ke krátkodobým výpadkům elektřiny.

Očekává to šéf německého Spolkového úřadu pro civilní ochranu a pomoc při živelných pohromách (BBK) Ralf Tiesler.
„Jsou důvody k domněnce, že v zimě budou výpadky elektřiny. Mám na mysli regionální časově omezené poruchy zásobování elektrickou energií,“ řekl Tiesler v rozhovoru pro noviny Welt am Sonntag.
Podle jeho slov to bude souviset nejen s nedostatkem elektrické energie, ale i s „cílevědomým periodickým odpojováním sítí provozovateli“ za účelem zabránit ohrožení celkového zásobování elektrickou energií.
Tiesler zdůraznil, že se očekávají právě krátkodobá, a nikoli „dlouhodobá a rozsáhlá“ odpojení elektřiny. Když odpovídal na otázku o možných krizových situacích, Tiesler podotkl, že pro tento případ uchovává doma „především vodu - několik beden, a konzervy“. „Buďte připraveni na možné krize, nemyslete si, že bude vždy všechno snadno dostupné,“ řekl.

3, Polští vyšetřovatelé zapojení do vyšetřování události s pádem rakety na východě Polska mohou jet na Ukrajinu, řekl polský premiér Mateusz Morawiecki.

Podle jeho slov pojedou „na ukrajinskou stranu“, „jakmile to bude třeba“.
Vláda chce všechny podrobnosti incidentu zjistit co nejdříve. Polákům pomáhají při vyšetřování experti ze Spojených států. Americká delegace již představila určitý sled událostí, které se v té době s největší pravděpodobností odehrály. Morawiecki poukázal na to, že „každý detail musí být velmi pečlivě vysvětlen“. Je nutné objasnit všechny potenciální nepřesnosti, které mohou souviset s touto tragickou událostí, uzavřel.

DOMA

1, Vláda ignoruje a potlačuje v hospodářské politice vše, co se jí nelíbí. Místopředseda Sněmovny Karel Havlíček varuje před útěkem podniků a poklesem investic v důsledku extrémního zdanění.

„Ve snaze si vylepšit svůj katastrofální rozpočet implementuje (vláda – pozn. red.) daňová opatření nad úroveň doporučení EU. Tím docílíme jediného. Dojde k dalšímu poklesu českého průmyslu a služeb, což v důsledku povede k tomu, že v dalších letech vybere stát i méně na daních. A další problém je, že tímto krokem se stává Česko méně zajímavé pro zahraniční investory,“ řekl exministr průmyslu a obchodu a bývalý šéf resortu dopravy Karel Havlíček.  Bývalý český vicepremiér také připomněl, že české firmy již reagují na kontroverzní kroky české vlády, a sice mění svá sídla s tím, aby se vyhnuly nadměrným daním. Kromě toho, zdanění může hrozit nejen velkým, ale i dalším podnikům. „Ti všichni dostali od vlády jedno důležité varování. Pokud budou mít velký zisk a vládě se nebudou líbit, bez mrknutí oka je zdaní. Ostatně nikdo dodnes nevysvětlil, proč tato daň míří zrovna na banky a ne třeba na zbrojní průmysl. Na neschopnost této vlády nakonec doplatí celá ekonomika,” uvedl politik.

2, Česko chystá vlastní sankční seznam. Dostanou se na něj ti, kteří pomáhají Putinovu režimu.

Česko se chce kromě evropského sankčního seznamu řídit i svým vlastním. Jeho vytvoření umožní nový sankční zákon, který už je v Senátu. Platit by mohl od příštího roku. Národní sankční seznam by se v první fázi měl dotknout zejména těch Rusů a Bělorusů, kteří prokazatelně napomáhají Putinovu režimu. Stát chce jít i nad rámec unijních sankcí. Spolupracovat chce s policií i s tajnými službami. V první fázi se má v databázi ocitnout několik desítek lidí. „Unijní sankční režimy jsou v některých případech zaměřeny například pouze na zákaz vstupu nebo zmrazení majetku. My se třeba rozhodneme, že bychom chtěli proti určitým osobám uplatňovat šírší sankční omezení,“ popsal zahraničněpolitický ředitel a zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí David Kopecký. Podle šéfa diplomacie Jana Lipavského to bude pro českou zahraniční politiku významný nástroj, kterým bude moci řešit konkrétní případy. Podrobněji se ale vyjádřit nechtěl. 

3, České lesy přišly o pozitivní vliv v boji se skleníkovými plyny. Uhlík víc uvolňují.

Kůrovcová kalamita připravila české lesy o miliony smrků a borovic. Smazala tím také jejich pozitivní vliv, který mají na snižování emisí skleníkových plynů. Lesy totiž běžně slouží jako úložiště uhlíku z emisí CO2. Podle ministerstva životního prostředí už situace českých lesů ztěžuje splnění našich závazků. V evropském kontextu patří české odlesňování k těm nejhorším. Masivní kácení kvůli suchu a kůrovcovým kalamitám způsobuje, že lesy místo toho, aby uhlík vázaly a pomáhaly tak snižovat emise skleníkových plynů, ho kvůli zpracování dřeva uvolňují zpět. Z řešení problému se tak staly jeho součástí. „Z lesů České republiky se stává emisní sektor, který v posledních letech překonal třeba odpadové hospodářství,“ konstatuje ředitel České informační agentury životního prostředí Miroslav Havránek. Zlom nastal v roce 2018 na vrcholu kůrovcové kalamity. Dříve se v půdě a biomase ukládalo každoročně několik milionů tun emisí. Předloni ale skoro 13 milionů tun vyprodukovaly. Česko je na tom nejhůře v celé EU, Obnova lesů probíhá, ale pomalu!