Co dál po vystoupení z EU ?
ČSSR před listopadem 1989 byla ve výrobě potravin nejen soběstačná, vyráběla 130% potravin vlastní spotřeby, byly tu jedny z nejtvrdších norem na jejich kvalitu a nezávadnost. O to ČR vstup do EU připravil. V současnosti se dováží přibližně 50% procent něčeho, co jen vzdáleně připomíná potraviny.
Vystoupení z EU hezká vize, leč co dál? ČSSR, před listopadem 1989 byla ve výrobě potravin nejen soběstačná, vyráběla 130% potravin vlastní spotřeby, byly tu jedny z nejtvrdších norem na jejich kvalitu a nezávadnost. O to ČR vstup do EU připravil. V současnosti se dováží přibližně 50% procent něčeho, co jen vzdáleně připomíná potraviny. Kvalita - to je ale jiná věc.
Jde o to , čím po opuštění EU nakrmit lidi, protože se velice snadno může stát, že EU omezí dovoz potravin, na určitou krajní mez a co bude nad tuto mez, bude požadovat neakceptovatelné ceny.
Jestliže hovoříme o obnově zemědělství, tak se jedná o běh na dlouhou trať, za optimálních podmínek 10 – 15 let. Nikdy v historii nebyly tak nízké stavy skotu na území republiky, jako v současnosti. Od narození telete uplyne 8 let, než vyroste užitková kráva, ať se jedná o dojnici, nebo o jateční kus. Ve finále je potřeba aby i jateční kus zanechal alespoň jednoho potomka, který se následně živí mateřským mlékem. Tím se dostáváme na dobu - při jednom teleti - 9 let a tento proces nelze nikterak urychlit. Při druhém teleti se dostaneme na dobu přibližně 11 let. Takže teprve po 11 letech se počet skotu může zvýšit.
K tomu jsou zapotřebí optimální podmínky, jako je krmivová základna. K úspěšnému chovu nestačí jen tráva, jsou zapotřebí i další komodity, které se musí někde vypěstovat - kukuřice, vojtěška, řepa a další.
Nastává další problém, zajištění dostatku chovného a pěstebního materiálu. Po vystoupení z EU se na Evropské země nelze spoléhat. A pokud do ČR něco dodají, opět se dostaneme až k cenám, které si vykradená a zadlužená republika nebude moci dovolit akceptovat.
Dále je tu otázka orné půdy, kolikpak ji k dnešku ještě vůbec máme, když každý den z mapy ČR zmizí 10ha orné půdy a luk pod betonem a asfaltem. Nad otázkou pracovních sil v zemědělství se také nikdo nezamýšlel a bude to velký problém, protože v zemědělství se pracuje o sobotách, nedělích i ve svátek a to často už od čtvrté hodiny ranní, kdy se každý den musí dobytek nakrmit, stáje poklidit, dojnice podojit, a pak se dojení opakuje ještě večer. To nejde jako jinde, přijít do práce třeba na sedmou hodinu a v 15 – 16 hod jít hezky domů, a to jak jsem již zmínil každý den.
Myslíte, že dnešní lidé do věku 40 let - všichni odtrženi od půdy - budou chtít takto pracovat? Každý chce být manažerem nejméně za 30 000 plat, mít volno o svátcích a o víkendech. A v létě, kdy je v zemědělství nejvíce práce, chtějí cestovat někam k moři. Ale v zemědělství to není tak jednoduché. Navíc v zemědělství je potřeba mnoho pracovních sil a kde se seženou?
K tomu přičtěte zničenou zemědělskou infrastrukturu, chlévy a další potřebné, které bude potřeba vybudovat znovu.
A jsme u energií. Té elektrické máme zatím dost, ale jsme téměř ze 1OO% závislí na dovozu plynu a ropy. Je možné zajistit, že těchto produktů bude ČR po vystoupení z unie tolik, kolik potřebuje a za cenu na trzích obvyklou a ne o 50% předraženou? Mám obavy, že to zajistit nelze. Je tu ropovod Družba, kdy se může stát, že Ukrajina na popud Bruselu notně přivře kohoutky pro ropu tekoucí do ČR a podobné. Ještě snažíš je to u ropovodu z Ingolstadtu.
Zde jsem nastínil pouze malou část problémů, týkajících se zemědělství, které s velkou pravděpodobností nastanou v případě vystoupení ČR s EU. Těch problémů bude mnohem více a nejen v zemědělství. Je to nastaveno tak, že je prakticky nemožné, aby ČR samostatně vystoupila z EU.
Odysee