Brusel a svetry aneb podle čeho volit v EUROVOLBÁCH

Brusel a svetry aneb podle čeho volit v EUROVOLBÁCH
26.duben 2024

Tento článek nebude o Markétě Svetrové Dvousvetrové (ač by to název napovídal), nýbrž o jistém podobenství ohledně současné EU. A zároveň v něm odpovím na otázku, co je to hlavní kritérium, podle něhož bychom se měli rozhodovat ve volbách do EP.

Představte si, že by někdo chtěl obléci 27 různých lidí (malých i velkých, tlustých i hubených) do jednoho stejně velkého svetru. Dá rozum, že takový pokus nemůže dopadnout dobře. Některým budou rukávy plandat až po kolena, jiným bude svetr končit někde u bránice. Někdo se v něm nebude moci ani nadechnout, zatímco jiný by se do něj vešel dvakrát. Málokomu padne opravdu dobře a většina lidí bude brblat nespokojeností.

A přesně takto funguje EU. Jedno mocenské centrum v Bruseli určuje klíčové zákony a pravidla pro všechny státy EU. Ačkoliv má každý stát jinou kulturu, jiné zvyklosti a jiné požadavky, EU se je snaží „zglajchšaltovat“ a vnucovat všem stejné zákony — bez ohledu na to, zda danému státu vyhovují, nebo ne. Zpravidla pak tento „svetr“ sedí jen těm největším státům EU.

V rámci této svetrové analogie můžeme strany a koalice kandidující v eurovolbách rozdělit do několika skupin:

Skupina 1 jsou ti, kdo chtějí zachovat současný systém, kdy všichni nosí stejný svetr bez ohledu na to, zda jim sedí. A tato skupina se dá rozdělit do dvou základních podskupin:

- Podskupina 1A jsou ti, kdo chtějí, abychom se smířili s tím svetrem, který nám EU vnucuje, a (ač nám vůbec nesedí) abychom se tvářili vesele, jako že nám sedí dobře. Jinými slovy: abychom jen tupě přijímali všechny šílenosti z EU a úplně rezignovali na prosazování svých národních zájmů.

- Podskupina 1B říká, že se máme pokusit prosadit, aby ten jednotný eurounijní svetr seděl podle našich představ. Aby všichni nosili ten svetr, který sedí nám. To v praxi znamená pokusit se prosadit „měkkou reformu EU“ a změnit nařízení EU tak, aby seděla nám (což je v rámci EU ale dost naivní představa).

Celá současná předvojební kampaň je jen o tom, že se jednotlivé strany hádají, kdo je 1A a kdo 1B. Jediní Piráti nezastírají, že patří do podskupiny 1A; většina ostatních stran ale tvrdí, že právě ta jejich strana je ta pravá podskupina 1B a ostatní že jsou 1A. To se týká prakticky všech stran, jejichž představitelé se na vás šklebí z televize nebo z blilboardů — bez ohledu na to, zda se jmenují ANO, SPOLU, Stačilo, STAN, Přísaha nebo Soc-dem.

Jenže pak je tu ještě skupina 2 — sice méně viditelná v médiích, ale je tu. To jsou ti, kdo považují ten jednotný svetr za chybné řešení a chtějí, aby si každý pořídil takový svetr, který sedí jemu osobně. To znamená: Žádné kosmetické změny, ale naopak takový koncept Evropy, kdy si každý stát určuje své zákony sám a žádná Brusel mu do toho nekecá. Lidé a strany ze skupiny 2 chtějí do EP ne proto, aby se pokusili o nějakou „měkkou reformu EU“, nýbrž proto, aby svoje působení v EP využili k tomu, aby dovedli EU k rozpadu nebo ČR k CZexitu — podobně jako se to povedlo Nigelu Farageovi v Británii.

Proto bych vás všechny chtěl požádat o dvě věci:

Jednak pojďte všichni k eurovolbám. Zůstat doma znamená podpořit Piráty (tedy 1A), jejichž voliči jsou disciplinovaní a k volbám přijdou určitě.

A za druhé, volte dvojky. Rozhodujte se jen mezi těmi, kdo podporují CZexit či rozpad EU. Všechno ostatní (zejména ti, kdo chtějí „reformovat EU“) jsou jen jedničky v různém provedení — a tudíž nevolitelní.

Jednou takovou „dvojkou“ je Aliance za nezávislost ČR, což je společná kandidátka 8 vlasteneckých stran a hnutí, jejichž společným cílem je vystoupení ČR z EU a NATO.

Autor článku:
RNDr. Jan Sedláček
Jan Sedláček je přírodovědec (krajinný ekolog) a místopředseda Národní demokracie. Vystudoval obor Péče o životní prostředí a Biologie ekosystémů na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity. Podílel se na vědeckém výzkumu v oblasti adaptace na změnu klimatu, kromě toho také podniká v eko-poradenství a je autorem jedné odborné knihy (Klimatická ideologie vs. ochrana přírody) a několika knih povídkových. Sedláček je konzervativní národovec. Klade důraz na tradiční hodnoty, jako je svoboda (po) projevu, rodina a konceptuální svrchovanost národních států. Dlouhodobě upozorňuje na nárůst moci nadnárodních kmotrů a na jeho logické důsledky, jako je ožebračování lidí, omezování drobného podnikání či plíživý nástup orwellovské diktatury, na nějž reaguje svým oblíbeným citátem B. Franklina: “Ten, kdo se vzdá své svobody, aby získal bezpečí, si nezaslouží ani svobodu, ani bezpečí a ztratí obojí“. V oblasti životního prostředí Sedláček ostře kritizuje Green Deal a celou koncepci tzv. uhlíkové neutrality (která přírodě více škodí než pomáhá). Namísto toho prosazuje racionální ochranu přírody zaměřenou především na zadržení vody v krajině, ozelenění měst a ochranu orné půdy. Od roku 2014 je členem Národní demokracie, kde je v roce 2017 zvolen místopředsedou strany. Je navíc předsedou spolku Národní mládež z. s. Ve volném čase se též věnuje hře na kytaru, houbaření či permakulturnímu zahradničení. Nově se věnuje také činnosti na Svobodné televizi, konkrétně moderování pořadů Rozum do hrsti a Zvostra s Janem Sedláčkem ŽIVĚ.