Brusel a svetry aneb podle čeho volit v EUROVOLBÁCH

Tento článek nebude o Markétě Svetrové Dvousvetrové (ač by to název napovídal), nýbrž o jistém podobenství ohledně současné EU. A zároveň v něm odpovím na otázku, co je to hlavní kritérium, podle něhož bychom se měli rozhodovat ve volbách do EP.

Představte si, že by někdo chtěl obléci 27 různých lidí (malých i velkých, tlustých i hubených) do jednoho stejně velkého svetru. Dá rozum, že takový pokus nemůže dopadnout dobře. Některým budou rukávy plandat až po kolena, jiným bude svetr končit někde u bránice. Někdo se v něm nebude moci ani nadechnout, zatímco jiný by se do něj vešel dvakrát. Málokomu padne opravdu dobře a většina lidí bude brblat nespokojeností.

A přesně takto funguje EU. Jedno mocenské centrum v Bruseli určuje klíčové zákony a pravidla pro všechny státy EU. Ačkoliv má každý stát jinou kulturu, jiné zvyklosti a jiné požadavky, EU se je snaží „zglajchšaltovat“ a vnucovat všem stejné zákony — bez ohledu na to, zda danému státu vyhovují, nebo ne. Zpravidla pak tento „svetr“ sedí jen těm největším státům EU.

V rámci této svetrové analogie můžeme strany a koalice kandidující v eurovolbách rozdělit do několika skupin:

Skupina 1 jsou ti, kdo chtějí zachovat současný systém, kdy všichni nosí stejný svetr bez ohledu na to, zda jim sedí. A tato skupina se dá rozdělit do dvou základních podskupin:

- Podskupina 1A jsou ti, kdo chtějí, abychom se smířili s tím svetrem, který nám EU vnucuje, a (ač nám vůbec nesedí) abychom se tvářili vesele, jako že nám sedí dobře. Jinými slovy: abychom jen tupě přijímali všechny šílenosti z EU a úplně rezignovali na prosazování svých národních zájmů.

- Podskupina 1B říká, že se máme pokusit prosadit, aby ten jednotný eurounijní svetr seděl podle našich představ. Aby všichni nosili ten svetr, který sedí nám. To v praxi znamená pokusit se prosadit „měkkou reformu EU“ a změnit nařízení EU tak, aby seděla nám (což je v rámci EU ale dost naivní představa).

Celá současná předvojební kampaň je jen o tom, že se jednotlivé strany hádají, kdo je 1A a kdo 1B. Jediní Piráti nezastírají, že patří do podskupiny 1A; většina ostatních stran ale tvrdí, že právě ta jejich strana je ta pravá podskupina 1B a ostatní že jsou 1A. To se týká prakticky všech stran, jejichž představitelé se na vás šklebí z televize nebo z blilboardů — bez ohledu na to, zda se jmenují ANO, SPOLU, Stačilo, STAN, Přísaha nebo Soc-dem.

Jenže pak je tu ještě skupina 2 — sice méně viditelná v médiích, ale je tu. To jsou ti, kdo považují ten jednotný svetr za chybné řešení a chtějí, aby si každý pořídil takový svetr, který sedí jemu osobně. To znamená: Žádné kosmetické změny, ale naopak takový koncept Evropy, kdy si každý stát určuje své zákony sám a žádná Brusel mu do toho nekecá. Lidé a strany ze skupiny 2 chtějí do EP ne proto, aby se pokusili o nějakou „měkkou reformu EU“, nýbrž proto, aby svoje působení v EP využili k tomu, aby dovedli EU k rozpadu nebo ČR k CZexitu — podobně jako se to povedlo Nigelu Farageovi v Británii.

Proto bych vás všechny chtěl požádat o dvě věci:

Jednak pojďte všichni k eurovolbám. Zůstat doma znamená podpořit Piráty (tedy 1A), jejichž voliči jsou disciplinovaní a k volbám přijdou určitě.

A za druhé, volte dvojky. Rozhodujte se jen mezi těmi, kdo podporují CZexit či rozpad EU. Všechno ostatní (zejména ti, kdo chtějí „reformovat EU“) jsou jen jedničky v různém provedení — a tudíž nevolitelní.

Jednou takovou „dvojkou“ je Aliance za nezávislost ČR, což je společná kandidátka 8 vlasteneckých stran a hnutí, jejichž společným cílem je vystoupení ČR z EU a NATO.